Ponekud krutá, ale ve svém stylu a sugestivite mnohdy výstižná personifikace EMO stylu.foto z : lordhell.bloguje.cz
Emoce hýbou světem, týnejdžři s jejich intenzitou a extrémností doslova zápasí, rádi se stotožňují se vzory a hnutími se silným emocionálním nábojem, tak proč této prosté skutečnosti nevyužít a nepostavit na ní „životní styl" :
EMO. Z obchodů mizí černé kalhoty „roury", tmavé stíny a oční linky, bachraté tenisky s méně či více masivními a vyplazenými jazyky (...) to vše připomínající staré dobré The Cure, stylovou „gotiku" či pop-punk, ale napojené marketingovou „kapačkou" na jiná a novější hudební seskupení.
K tomu je ovšem ještě třeba přidat kýbl melancholie, sladkobolu a krve husté a přeslazené jako marmeláda.
Kulturní fenomén „emovementu" však pohlcuje jak ty, kteří jsou smutní jen „jako": klopí podmalované oči pod dlouhými černými ofinami, ale i ty, kteří zažili životní ztrátu a jsou smutní doopravdy.
V tom případě působí EMO jako lepkavá mucholapka i pro ty, kteří jsou nezvykle smutní déle než 2 týdny, sedí po postelích, jen poslouchají emomusic, nic nedělají a k tomu ještě romanticky přemýšlejí o sebevraždě: jinými slovy a v jiném kontextu by byla u nich diagnostikována deprese v různé míře hloubky a závažnosti.
EMO jde však občas tak daleko, že dělá „životní styl" i z masového sebepoškozování řezáním žiletkami a z pokusů o sebevraždu. To ovšem nemá s pubertálním „krasosmutněním", stejně jako s životem co společného a krátkodobá slast z utrpení a "upouštění zlé krve" jako dříve pijavicemi, není opravdu dobrým a masově doporučenímhodným lékem na deprese.
--------------------------------------------------------------------------------
Přílohy:
"Populární příběhy" českých sebepoškozujících se "emaček" viz např. http://www.blesk.cz/Clanek200245.htm
Anti-emo hnutí a "zátah" proti "los emos" se udál nedávno v Mexiku, na popud svépomocných sociálních sítí sdružujících rodiče a jako protest proti "sebevražedných trendů" viz http://www.youtube.com/watch?v=fJPeffMSzVA&feature=related
Estetika "emo" je, podle mě, přítomná a využitá (byť poněkud sofistikovaněji) například v tomto textu a klipu mých oblíbených optimistických Sunshine: http://www.youtube.com/watch?v=9JmAcP8EMOo ¨
O další poruše, tentokrát potravy, z kulturního hlediska viz Ano či ne anorexii http://josephy.blog.idnes.cz/c/32466/Ano-ci-ne-ano-rexii.html
