Madonna: Sweet Little Fifty.

aneb  narozeniny padesát na padesát.

  

   Madonna v těchto dnech slaví další úspěch, tentokrát s vyvrknutým kotníkem. Je jí  padesát. Svůj věk na sobě nenechává znát: jednak tím, že je natolik biologicky zdatná a má silnou fitness, podruhé tím, že je mistrem  moci a sebekontroly co se týče jejího "image" i za cenu iluzí.

    Pokud už zahlédneme vytahané ruce či žíly, které zachytí nějaký paparazzi, nevěříme jim. Obraz Madonny jako nestárnoucí pružné ikony je silnější nežli její bicepsy. Sama se totiž stala obrazem, ikonou postmoderny a v rámci své "centricity" nabízí ze svého nitra svým obdivovatelům obrazy sebe sama mnohem efektivněji, nežli důchodkyně v kabátcích u metra časopis Strážná věž.

                                  

    Na obou frontách své zdatnosti (fitness) slaví úspěch: do světa nesmazatelně  vtiskla svou podobu a svůj tělesný tvar, který se předává pomaleji geny, ale o to rychleji a efektivněji "memy", jako jednotkami kulturní informace. Ty  se šíří napříč generacemi prostřednictvím masmédií jako rozpustilý vir a inspirují mnoho lidí, aby byli "jako Madonna". Tedy aby se jí nějakým způsobem podobali bez toho, aby byli jejími dětmi: tedy prostřednictvím její imitace.

    Tuto svojí moc i ve svých padesátinách udržuje jednoduchou poučkou, kterou stále kontrolovaně infikuje fantazii a sny  texaských honáků i znuděných bruselských úředníků, když říká, že vše na světě se točí kolem sexuální přitažlivosti a moci (Just about everything in the world is centered around sexual attraction and sexual power.). Svojí osobní "ego-centricitu" tak globálně rozšiřuje na svůj model vesmíru, v němž se Země netočí kolem slunce, ale kolem sexu.

    Madonnina moc, vizáž, zdatnost, produktivita a kreativita je jistě obdivuhodná: tím spíše v době jejích narozenin. Můžeme očekávat, že si na oslavách třeba zafačuje rozbitý kotník, ale těžko, že si nazuje bačkory.

    Lze jí snad jen do budoucna popřát, aby mezi svými obrazy a copperfieldovskými iluzemi, které o sobě záměrně vytváří, ještě sama rozeznala, kde začíná a končí realita "normální" a "virtuální" a hranice její vlastní identity a možností. Protože oslava jejích šedesátin by se při jejím životním stylu nemusela  obejít bez vážnějších zránění a vrásky by nemusel vyhladit ani Photoshop.

    Ačkoliv, není v povaze dnešního světa zapsané právě to, že "virtual" v překladu znamená jak "skutečné", tak  "zdánlivé"? Anebo je to tak "fifty-fifty"?

     V tom případě by tento svět nemohl mít vhodnější ikonu , nežli Madonnu.

 

                                                                                                                                                            MJ

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Michal Josephy | sobota 16.8.2008 18:17 | karma článku: 16,21 | přečteno: 2286x
  • Další články autora

Michal Josephy

Zpustlá zem

22.6.2018 v 13:12 | Karma: 20,31

Michal Josephy

Azore, ke mně!

7.9.2017 v 12:33 | Karma: 21,23

Michal Josephy

Indiánský běh

27.4.2017 v 11:57 | Karma: 20,79

Michal Josephy

Vězněm kláštera

20.12.2016 v 13:38 | Karma: 25,95

Michal Josephy

V oku ženy

5.12.2016 v 9:39 | Karma: 32,75