"Chci, aby lidé u Zlatého draka přemýšleli," prohlašuje velmistr řádu self marketingu Daniel Landa v rozhovoru pro mf/i/dnes.
Chteli jste videt draka? Tak chteli jste videt toho Zlateho draka? Tuuuuhle! (Kdo to kdy videl, takhle blabolit o mytologii a narodu.)Otto Ballon Mierny
Podle mého zatím napsal Landa jednu velkou divadelní hru - a to hru s novináři. Hru na kontroverze, hru na protiklady a jejich mystické propojení. Hru na poněkud patetického a zmateného Sokola a jeho národ, který chce cvičit a zocelovat jako kdysi třeba Turneriáni a nebo jiná tělocvičně-nacionální hnutí.
Pro boha živého, tak z Landy bude nyní Merkurius- Hermes, poslíček bohů vně Olympu. Ano, běžně se novinář nevyzná v hermetismu či v díle C.G.Junga, ale není zrovna vhodné uplatňovat metodu: jen ho nechte, ať si blábolí.
Podobné symboly, které si Daniel Landa vycucal z mytologíí někde v noci při lampičce, zneužívali kupříkladu nacisté: právě pro jejich silný emocionální náboj a proto, že se vnitřně dotýkají všech- skrze "kolektivní nevědomí".
Landa chce však jejich sílu samozřejmě bezelstně (komerčně) využít pro bono národa: a k tomu si vybral další mohutný symbol: Národní divadlo (sic v Brně).
Ne, milí novináři, kolem symbolů, mytologie a dokonce ani kolem "národa" se nemusí našlapovat jak po svatém koberečku a tiše jako v kostele si vyslechnout a přepsat Landovo slovo boží. V posvátném údivu či hrůze. Stačí se o tom předem něco dozvědět a nedopouštět se tendenčního blábolení.
Pokud si Daniel Landa přeje, aby "lidé u Zlatého draka přemýšleli", bylo by bývalo lepší, kdyby někteří z nich přemýšleli již před ním. Ámen.
MJ
