To chceš bejt muzikantem z povolání?" Zavrtí hlavou. „Na to vážně nemám talent. Hraní mě fakt strašně baví, jenže toho se nenajíš. On je bohužel rozdíl, když něco člověku docela dobře jde, a když opravdu vytváří něco novýho. Já umím dost dobře hrát na trombon - aspoň myslím. Sem tam mě někdo i pochválí, což mě samozřejmě teší. Jenže to je tak všechno. Takže jsem se rozhod, že ještě tenhle měsíc praštím s kapelou i s muzicírováním." „Ale co konkrétně znamená vytvořit něco opravdu novýho?"„No jo... Když zahraju hudbu, která někomu doopravdy promluví do duše, tak se do jistý míry reálně dostanu někam jinam já sám a současně se do jistý míry reálně dostanou někam jinam i ty, co ji poslouchaj. Já myslím, že jde právě o to, vytvořit takovejhle společně sdílenej stav. Nejspíš." „To ale asi není jednoduchý." „To je sakra těžký,"
- píše Haruki Murakami ve svém temném napínavém románu ze současného Tokia, Afterdark, komprimovaném do příběhu jedné noci. Zatímco je však Murakamiho románový hrdina zatížen na “klasický jazz”, tokijský rodák Ishi Hideaki, alias DJ Krush (1), vytvořil na jeho základě něco nového, co “doopravdy promluví do duše a co je sakra těžký”.
Tvůrčím mixem vlivů od Milese Davise, elementů acid jazzu, rappera Kurtise Blowa po zážitky z podsvětní mafiánské Yakuzy (2), nalévá Krush ze svého šejkru průzračný japonský abstraktní “trip-hop”, prostřednictvím něhož generuje celé hudební krajiny a příběhy, kterými sviští samurajský meč rozsekávající silné bloky křišťálového ledu, v němž padají temné dunivé beaty a v neonovém tokijském labyrintu se sledují, stíhají a boří auta temného kriminálního zásvětí. Rytmicky přesně a úderně - jako onomatopoie raných přezdívek bratrů Hideaki- Krush and Bang.
Podobně silný imaginativní náraz ucítíte z jeho hudby, která umlčuje často povrchní české hip-hopové přeřvávání “frustrovaných eg z ulice” , jejich egomanství a párty předvádění nejnovějších trendů aliančních módních značek, protože on sám vytváří nový originální trend a styl s jednoduchým jménem a značkou kvality: Krush.
http://www.youtube.com/watch?v=aVjgRlto8P
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(1) S díky "americké gangsterce Lily" za seznámení s tímto progresivním stylem, na který bych asi jinak těžko narazil, stejně jako na jeho elementi di maffia.
(2) Kulturní japonský klon italské "mafie", jíž byl údajně v mládí DJ Krush řadovým členem a jejíž kořeny odvozují yakuza stoupenci od nástupnictví válečné elity samurajů. Vedle -pro mafii typické - oblasti "podnikání" a "image" honosí se její členové bohatým tělesným pokryvem tetování v podobě přírodních i ornamentálních motivů a také useknutým posledním článkem malíčku - jako jejím neklamným znakem.
foto (c) MJ
