Postava Charlese Darwina byla už od Viktoriánské doby součástí různých lidových zkreslení, a to nejen ve formě karikatur. Jedna z posledních, kterou jsem viděl,představuje sošného Charlese postavy zvící King-Konga. Stojí rozkročen na Empire State Building, v ruce drží opici a nalétavají na něj stíhačky - s největší pravděpodobností pilotované kreacionisty.
V tomhle ohledu je Darwin něco jako Mickey Mouse. Za vývojem jeho přitažlivosti pro publikum stojí postupné zjednodušování "obličeje" od "vyžilého myšáka" po všeobecně roztomilý dětský ksichtík. Vědci si na tom můžou ukázat jeho "evoluci" směrem k tzv. "Dětskému schématu", ale publikum na něm baví zpravidla úplně něco jiného.
Darwin, který se od té doby stal svého druhu "globální celebritou", má minimálně tolik tváří co slavný Miky. Různé nedopočítatalné výtahy i ředění "jeho" evoluční teorie natolik zdomácněly, takže má každý pocit, že jim rozumí - a pokud ne, pak je sto let za opicemi. Na rozdíl od postavičky Walt Disneyho má však Darwin, resp. jeho rozličné "podoby", závažné společenské důsledky. Proto je při jeho "společenském výkladu" na místě i velká obezřetnost.
Sám Charles Darwin je v tom do značné míry nevinně, alespoň vzhledem k tomu, co vše je mu připisováno, a co se dnes zve "darwinismem, evoluční teorií či přírodním výběrem."
Myšlenka evoluce nebyla ani v Darwinově době nějakým novým trendem. On jí víceméně nakopl tak, že jí dodal motor - princip přírodního výběru. Prostřednictvím něho přežívají jedinci nejlépe vybavení pro stávající podmínky, zatímco hůře vybavení jedinci vyklízejí pole. Významnou inpirací pro tuto myšlenku byl Darwinovi esej Thomase Malthuse , ve kterém Malthus předestřel názor, že zdrojů je málo a těch, kdo by je chtěli využívat, je mnohem více, což předpokládá souboj o zdroje.
Povídá se, že na toto materiální konto se Marx rozhodl první svazek Kapitálu věnovat právě Darwinovi. Co je však neoddiskutovatelné, je to, jaké společenské zlo napáchalo kupříkladu "dotažení" Spencerovy myšlenky sociálního darwinismu do ideologie eugeniky Darwinovým synovcem, Francisem Galtonem.
A konečně - ti, kteří na Darwina vědeckým způsobem navázali, prostřednictvím principů později objevené genetiky, jsou evoluční biologové. Ti sice z Darwina vycházejí, ale při vysvětlování kupříkladu diverzity života či podobností vlastností jedinců v populacích, jsou od "jeho učení" vzdáleni nějakých sto let vývoje přírodních věd.
"Darwinismus" je tak v určitém ohledu dobrý "jen jako" společenský "rozdělovač". Spolehlivě vždy rozdělí společnost na minimálně dva tábory, podobně jako víru/vědu a další možné "protiklady" a kontroverze. Pokud už zkrátka netáhnou ideologie "zločinného NGO-ismu", tažení "proti Darwinovi" zabere vždy.
A na "neochvějnou baštu" se zkrátka nejlépe útočí z "dobře zabezpečeného Hradu."
MJ
