- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To je malý soupis titulků o novém vůdci Pražského hradu před jeho uvedením do této funkce. Zvláštní co všechno nastupující prezident musí unést a co všechno se ze skleněné koule dá vyčíst.
Pokud si vzpomínám, tak přímá volba prezidenta byla vynucena s tím, že národ zcela po právu nechce, aby byl prezident volen za použití prezentů v podobě prázdných nábojnic, pohovorů na záchodcích Hradu či u stolků hotelu Savoy případně mezistranickým směnným obchodováním. Oprávněná nedůvěra v politiky má být vystřídána důvěrou v sebe sama.
Bohužel průběh této přímé volby a následné uznání jejího výsledku je ale velice mírně řečeno rozpačitý. Národ sebevědomých se rozdělil na dva nenávidějící se tábory. Tvrdé jádro levých a pravých rowdies dostalo prostor a čas. V hospodě není daleko k rvačkám (někde se už stalo), média se předhání v odhalování a pojmenování temných sil, a aby toho nebylo málo, rádoby spravedliví podávají žaloby na toho či onoho.
V této zjitřené až bratrovražedné náladě obyvatel české kotliny vzpomínám na atmosféru listopadových dnů při té naší "sametové". Tehdy jsme údajně věděli, co chceme a kam chceme a byli jsme pro tuto ideu ochotni leccos obětovat. Jeden k druhému jsme byli pozorní, třebaže jsme vyrostli za totality, a byli schopni a ochotni si naslouchat. Jsem stále ještě v té úžasné zemi, která se stala etalonem porozumění pro zbytek světa? Kde udělali kulturní čeští Evropané chybu?
Vše má svoji příčinu a důsledek. Možná, že je něco shnilého v tom království českém, bylo avizováno už zdrcujícím nástupem komunistů k moci v listopadových volbách do krajských zastupitelstev. Reakce studentů (zvonkových lidí) na tuto velice nebezpečnou absurditu byla prohlášena za zmanipulovaný odpor a všechna pozornost se upnula k „opravdové adrenalinové činnosti“ - první přímé prezidentské volbě. Ta ale následně bohužel v plné nahotě ukázala naší demokratickou nevyzrálost a absolutní absenci aspoň fragmentů listopadových dnů v naší duši...
Přečetl jsem si projev paní kancléřky Merkelové ke smutnému výročí nástupu Hitlena k moci („Není to možné říci jinak, než že vzestup nacismu byl umožněn tím, že se na něm podíleli elity a části německé společnosti, ale především tím, že velká většina Němců tento vzestup přinejmenším trpěla.“) a následně shodou okolností se mi dostal do rukou projev T.G.Masaryka k desátému výročí vzniku ČSR („Uvědomělé politické vedení předpokládá souhlas občanů v hlavních názorech a o hlavním směru politického počínání.“) . Až zamrazí. Co o sobě víme, a víme, co chceme? A to, co chceme, dokážeme prosadit?
Nastupující prezident se rozhodl, že na Pražském hradě vztyčí vlajku EU za přítomnost pana předsedy Evropské komise J. M. Barrosa. Je to sice jen symbol, ale... Pomůže to? Najdeme se?
V poslední době se hodně hovořilo a psalo o češství a naší historii. Bohužel většinou v „jiráskovském“ pojetí dějin. Přesto bych si také dovolil přisadit, ale skutečnost… Na Moravském poli A.D.1278 na straně Přemysla II. Otakara stáli čeští a rakouští páni. Na straně Rudolfa Habsburského stáli taktéž čeští a rakouští páni. Nevypovídá TO o něčem, není TO alespoň k zamyšlení?
Prach jsi a v prach se obrátíš!!!
Další články autora |
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!