S mojí ženou Zuzanou jsme spolu již třicet šest let a sezdaní na místním národním výboru třicet pět let. To to letí! Za celou dobu našeho soužití jsme nevyužili jedinou půjčku.
Společný život pokrýváme ze zdaněných peněz a výši těchto příjmů jsme přizpůsobili náš životní standard. Tak říkajíc domácí rozpočet nám funguje v duchu, abych se trochu blýsknul odborným výrazem, ekonomického modelu pana Keynese. Ten byl svého času častokrát zmiňován v proslovech premiéra Miloše Zemana, přestože také jeho vláda utrácela stejně jako každá jiná.Princip tohoto modelu hospodaření je jednoduchý. Máme doma nastavený nám vyhovující životní standard a ten se snažíme dodržovat v dobách dobrých i zlých. Tedy když se daří, přebytek financí uložíme. No, a když se nedaří, nedostatek dofinancujeme z těchto úspor. Biblicky řečeno, nemáme nedostatku. Samozřejmě nelítáme každoročně do Států či Egypta (Grétě ku prospěchu), ale dovolenou trávíme v námi oblíbených lokalitách rakouských či německých Alp. A během roku couráme po zemích Království českého. I při tomto našem „maloměšťáckém“ životě nám také na charitu i kulturu zbyde.Přesto jsem se nedávno z médií dověděl, že s mojí ženou komusi (?) dlužíme rukou společnou a nerozdílnou cca 600 tis. Kč! A tady se jaksi ztrácím. Někde jsme v našem domácím rozpočtu evidentně udělali chybu! Sice je pravdou, že v domácím archivu žádnou úvěrovou smlouvu nemáme, ale tento náš dluh je potvrzován z těch míst nejvyšších. Co naděláme. Asi jsme někde přes veškerou opatrnost narazili na ty pověstné „Šmejdy“. Tedy kam tento úvěr splácet? Neznáte někdo bankovní spojení na tohoto (nám neznámého) věřitele? Nebo se najde kvalitní právník na naši oprávněnou žalobu?!
A jak jste na tom Vy?
