Konečně jsem se dostal k článku Grundeinkommen - Základní příjem VI. a mohu vám již nyní s ním seznámit trochu podrobněji. Třeba již v blízké budoucnosti bude také základní příjem i vaší jedinou šancí, jak si zachovat alespoň takový příjem, aby jsem z něj mohli důstojně žít i když se z vás stanou nově vynucení nezaměstaní ( o tom pojmu se dočtete v části IV).
Nyní, když již máte přečtené mé předchozí články a shlednutá videa k základnímu přijmu, dále jen ZP, napíši jejich seznam i s popisem co obsahují:
Grundeinkommen - Základní příjem obsahuje úvod ZP Grundeinkommen - Základní příjem II. popisuje ZP zkráceně vč jeho výpočtu Grundeinkommen - Základní příjem III. obsahuje důvody proč ZP zavést Grundeinkommen - Základní příjem IV. obsahuje návrhy jak ZP zafinancovat v ČR Grundeinkommen - Základní příjem V. obsahuje odkazy na videa
Na jednotlivé články se dostanete kliknutím na mé foto a jeho následným výběrem.
Dále pokračuje slíbený podrobnější popis ZP.
Toto téma velice zajímá především mladé lidi, protože na školách právě dnes zjišťujeme, jak mnoho mladých trpí obavami z budoucnosti, a ve škole se už většinou připravují na nějaké povolání a volí menší zlo ze strachu, aby později nezůstali s prázdnýma rukama a v základním příjmu vidíme možnost a šanci chopit se právě toho, co by člověk opravdu rád dělal a co je schopný dělat dobře.
Základní příjem je v Rakousku, ve Švýcarsku a v Německu tématem, o kterém se diskutuje.
Přičiněním senátora Suplicyho je už nepodmíněný základní příjem zakotvený v brazilské legislativě – jako cíl do budoucna.
Reálně základní nepodmíněný příjem funguje čtvrt století na Aljašce, kde je financován ze zdanění těžby nerostných surovin
Základní příjem je první pozitivní vizí 21. století.
Co je základní příjem?
(Základní příjem je také uváděn jako nepodmíněný základní příjem nebo všeobecný základní příjem.)
Základní příjem je příjem, který je nepodmíněně poskytován každému příslušníkovi určitého (politického)společenství.
Zahrnuje čtyři kritéria:
1) Zajišťuje existenci a umožňuje podílet se na společenském dění.
2) Jde o individuální právní nárok.
3) Vyplácí se bez prokazování potřebnosti.
4) Nevyplývá z něj povinnost pracovat.
Celková výše příjmu se nezmění, změní se ale její složení a to na výdělek a základní příjem.
Příjem v podobě základního příjmu by se stal občanským právem.
Základní příjem poskytuje zabezpečení umožňující jednotlivci, aby se rozhodoval co nejsvobodněji.
Základní příjem nahrazuje státní transferové platby.
Základní příjem odstraňuje chudobu a stabilizuje střední vrstvu prostřednictvím zabezpečení existenčního východiska. Odstraňuje strach ze stáří.
Nejsou to peníze, které jedni dávají druhým.
Není to dodatečná pomoc v nouzi, ale perspektiva, a to pro všechny.
Základní příjem nepředpokládá lepšího člověka a ani neřeší potíže a problémy. – Neřeší je penězi. Umožňuje však více řešení – prostřednictvím lidí.
Základní příjem vede ke svobodnější společnosti. To je při tom rozhodující.
Zbavuje lidi závislosti a přispívá k jejich větší samostatnosti.
V základním příjmu nejde o nějaké velké, světodějné téma.
To téma se týká nás všech, protože každému z nás dává větší možnost, aby nechal toho, za co nechce být zodpovědný, a dělal to, co skutečně dělat chce.
Základní příjem je možné zneužít, když
– se stanoví v nedostatečné výši
– následně se všechny sociální dávky zruší
- nadále se bude vázat na podmínky
Základní příjem by měl stačit na to, co je potřeba k životu na kulturně přiměřené úrovni.
Mohli bychom cestovat, učit se, připravovat se na zaměstnání a zmírnil by se stres z hledání zaměstnání.
Člověk by pak nemusel žáky připravovat na to, že si za každou cenu budou muset nějak najít pracovní místo, které je pro ně vhodné - přitom všichni dobře víme, že ta tu už dlouho pro všechny nejsou – tato lež, která se tu dnes prezentuje …
Žijeme ve velké iluzi.
Žijeme na úkor přírody, na úkor budoucích generací, na úkor našich partnerů.
Nechceme si přiznat, co pro nás dělají druzí. …
Základní příjem je i funkci jakéhosi demokratického paušálu
Každý systém se utvrzuje ve své správnosti a sám ze sebe se není schopen proměnit v systém jiný.
Toho je schopen jedině člověk a rozhoduje v jaké společnosti chceme žít.
Diskuze o základním příjmu mají v první řadě za úkol skoncovat se starými myšlenkovými vzorci.
Pracovní trh v budoucnu pravděpodobně nebude schopen začlenit všechny obyvatele do společnosti.
Práce na přírodních zdrojích, práce na hmotě a práce ve výrobě, ta díkybohu končí!
Hospodářství má za úkol osvobodit lidi od práce!
Jak můžeme udělat něco, co přinese víc práce?
Úkolem hospodářství je uspokojování potřeb; a to efektivním způsobem, kterým to dělá každý.
Úkolem hospodářství tedy není zabezpečovat lidem práci.
Ale na druhé straně, každý člověk má nějaké vlastní cíle, vlastní otázky a úkoly, a mnozí se jim nemohou věnovat,protože jim na to nestačí jejich příjem.
Problémem naší společnosti je to, že mnoho lidí, kteří dnes mají pracovní místo, mají ve skutečnosti vlastně jen místo na pobírání příjmu.
Neexistuje právo na povinnost. A neexistuje ani právo na to, být koupený.
Právo na práci může být jen právem na takovou činnost, kterou někdo sám ze sebe chce a dělá a tu člověku není možné ani přidělit, ani odejmout. Takové právo na práci si však vyžaduje právo na příjem (základní příjem).
Všichni nebudou mít stejný plat, ale všichni budou vydělávat tolik, kolik vydělávají teď. Ale všichni by měli jako základ základní příjem.
Lidé budou méně vydíratelní, budou-li materiálně zabezpečení. základní příjem umožní rozvoj demokratické společnosti, ze které budou profitovat všichni, bohatí i chudí.
Základní příjem má mnoho souvislostí, váže se na něj velmi mnoho věcí, a mnohé tím lze vyřešit.
Musíme se cítit stále zodpovědnější za všechno, co se ve světě děje.
Nemůžeme se dnes izolovat od světa, který se tak zmenšil.
Rozhodující je, aby lidé začali rozlišovat mezi pobíráním příjmu a prací,aby si vnitřně uvědomili, že příjem mám na to, abych mohl pracovat; a ne, že pracuji, abych dostal příjem.
Práce už není jen to, co diktuje pracovní trh, člověk tu není pro hospodářství, ale obrací se to: Každý jednotlivec je hospodářsky svrchovaný a prací je mu to, v čem spatřuje svůj osobní úkol, se svobodnou příjmovou základnou, která jako právo přináleží každému.
Plná zaměstnanost ve výdělečné práci je dočasná a svůj vrchol už překročila.
Pracovní místa budoucnosti se budou velmi výrazně orientovat na profesní model umělců nebo publicistů, tedy žádné pevné zaměstnání, občas méně peněz, občas více, občas méně práce, občas víc, někdy sám, někdy v týmu, na dobu určitou, většinou na dobu určitou a často i z domu.
Nová doba bude vyžadovat, abychom se nenechali ovláda strachem, chamtivostí či nenávistí, ale abychom uskutečňovali své nejvyšší cíle tak dobře, jak je to jen možné.
Nedorozumění začíná tím, když někdo chodí do práce a myslí si, že to dělá pro sebe, protože za to dostává příjem.
Příjem ale dostává každý, protože každý ho potřebuje. Každý je totiž odkázaný na práci druhých.
Kdyby byl příjem bezprostředně spojený s prací, musely by největší příjem dostávat stroje.
Ve skutečnosti je to ovšem tak, že lidé, jejichž práci přeberou stroje, potřebují příjem i nadále.
Základní příjem neodstraňuje výdělečnou práci, ale zbavuje ji jejího absolutního postavení. Vytváří větší prostor pro opravdovost. A smysl nespočívá jen ve funkci.
Všichni lidé jsou si od narození rovni a země živí všechny. Když se člověk narodí, má nárok na část půdy, která ho může uživit.
Je-li však už země rozdělená mezi několik málo lidí, kteří si myslí, že je jejich vlastnictvím, ostatním je třeba zajistit nějakou kompenzaci. Touto kompenzací je základní příjem pro ty, kdo nemají vlastní půdu a proto se nemohou zaopatřit sami.
Citace:
Klaus Wellershof (šéfekonom UBS):
Pro mě je znakem novověku absolutní individualizace společnosti. Lidé mají vlastní cíle, vlastní představy a je přirozené, že hledají prostředky, s nimiž by je mohli uskutečnit.
A ve společnosti, založené na dělbě práce, při tom velmi důležitou roli hrají právě peníze. Peníze jako prostředek ke svobodě, to je téma, kterému je třeba se věnovat. Že to ovšem mnozí lidé nezvládají a stávají se takříkajíc otroky peněz, a tím vlastně původní příležitost svobody opět ztrácejí, to je tragédií a ironií naší momentální situace.
S nepodmíněným základním příjmem by se část peněz na základě demokratického rozhodnutí stala pro každého a pro všechny prostředkem ke svobodě.
Peníze jsou sluha, člověk je král.
Vytvoří se tím i lepší podmínky pro plnění globální úkolů.
Že se příjem a práce od sebe musí oddělit, nám realita naznačuje stále jasněji.
Oddělení práce a příjmu – to vede k základnímu příjmu v určité výši.
V praxi je základní příjem novým východiskem pro vyjednávání.
Základní příjem uvolňuje příjem ze skupinové závislosti na firmě a rodině a zaměřuje ho směrem od demokratického celku k jednotlivé osobě.
Základní příjem působí emancipačně. Větší rovnoprávnost i v rodině a lepší šance na pracovním trhu.
Kromě tvorby hodnot měřitelných penězi však existuje i tvorba hodnot, které se penězi měřit nedají. To jsou bezplatné hodnoty, sociální, kulturní, lidské hodnoty.
Zavedením základního příjmu by se tvorba bezplatných
hodnot zvýšila. Například ve zdravotnictví. Pečovatelství z náklonnosti. Duchovní aktivita. Čas na lidi. Vzdělání, které posiluje. Svobodný výzkum ve všech oblastech života a svobodné podnikání v oblastech, které vnášejí do světa něco nové. Činnosti, které se nedají racionalizovat a často ani zaplatit.
Základní příjem umožňuje aby se člověk mohl zabývat tím, o co vlastně v životě jde.
Poklesla by tím tvorba hodnot měřitelných penězi? Možná, protože někteří by do práce chodili jen dva dny
v týdnu a ve zbývajícím čase by se starali o svou babičku – která má také základní příjem.
Při dnešním stupni automatizace by to nevedlo k poklesu produkce.
Ve společnosti, která by byla zdravější, méně ustrašená, sebevědomější a bohatší na ideje, by mnohé nabylo novou hodnotu a umožnilo by se mnoho dalšího, co dnes zůstává jen v zárodku.
Hospodářská dynamika by se zvětšila, a tím i tvorba hodnot měřitelných penězi.
Dnes už zde nejde o to, aby systém, který tu teď máme,fungoval i nadále.
Jde o to, že musíme vytvořit zřetelné alternativy.
Základní příjem není charita. Není to jen pomoc. Je to lidské právo. Je to právo každého člověka podílet se na bohatství své země.
