Plži, mlži, hlavonožci české politiky

Premiér Fiala má problémy. Takové, že by na něj přesně seděla dávná říkačka J. Vodňanského: Kam zmizel pan profesor? Je ho plný kompresor. V kompresoru je obrovský tlak. Pres už vyvíjí i press, co Fialu na ramenou k volbám nes.

Fiala v kompresoru, Rakušana mele Mlejnek. A nejen to. Tlačí už i Fialovy vlastní řady v duchu vnitřní vlastizrady. Ministr Fialovy vlády Blažek zrovna ve Sněmovně nevypadal blaženě, když řekl, že „pokud vláda nevyřeší krizi v energetice, stejně tady dlouho nebude“. A dokonce: „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země. Pokud se nenajde celoevropské řešení, tak je dokonce ohrožena Evropská unie jako taková.“ Páni, jak se Česko ujme předsednictví EU, hned je Unie na pokraji kolapsu! Ještě rádi budeme vzpomínat, když předsedovala EU Topolánkova vláda. Ta aspoň zkolabovala v půlce jen sama, Unie ji přežila.

A to ani nemluvím o vysloužilých členech ODS. Exministr financí za ODS Tlustý nedávno varoval na Primě, že jdeme z tlustejch do tenkejch. Doslova řekl: „Já se odvažuju říct, že tohle je vláda národní katastrofy.“ Tak nazval Fialův tým. A dodal, že „zjevně (vláda) netuší vůbec nic, netuší ani to, že je to její konec, to je tragédie této vlády“. I hejtmani už bijí na poplach, zřejmě podle překladu ze svahilské angličtiny: hejtman=muž šířící hejty.

V české politice se vyskytují zhruba tři živočišné druhy: plži, mlži a hlavonožci. Připomínám, že patří všichni k bezobratlým, a je fakt, že rovnou páteř aby člověk v české politice pohledal. A všichni to jsou navíc měkkýši, což je další tragédie. Smůla je, že bychom zrovna teď potřebovali aspoň chytré šimpanze, co si aspoň svůj energetický banán oloupou sami. Není nám souzeno, máme měkkýše. Babiše měkkýše, Fialu měkkýše, kdo to nerozdýše, ať do diskuse napíše. A všimli jste si, že všechna vládní „řešení“ (pandemie, inflace, drahoty, války, energetické krize…) byla vždycky jen dlouhá řádka zadlužovacích návrhů (a realizací)? Ať už se to jmenuje covidový balíček, vánoční dárek penzistům, zrušení superhrubé mzdy, úsporný tarif, příspěvek na bydlení, jednorázová podpora rodin s dětmi, snížení spotřební daně na benzín, zvýšení slevy na poplatníka, zrušení silniční daně do 12 tun, zvýšení životního a existenčního minima, zvýšení platů státním zaměstnancům, … nebo souhrnně deštník proti drahotě. Navrhuju přejmenovat z deštníku na cedník proti drahotě.

VŠECHNO je to kámen na krku státního rozpočtu, korálky kamenů už tvoří celý náhrdelník, milionkrát dražší než ten diamantový. Vlády si počínají jak pomatený hrázný Palyza, který vidí, jak hráz praská, voda se mohutně valí přes přepad – a jde rupající beton natírat latexem žebračenek. ANI JEDNO řešení ještě nezasáhlo příčiny. Jak někdo navrhne jen nesměle třeba zrušení emisních povolenek (Poláci, jasně že ne my), už může von der Leyenová v Bruselu vyskočit z kůže. Protože emisní povolenka je jak Voldemort, to jméno nesmí být ani vysloveno. No tak nic, prý je potřeba „strukturální řešení“. Odříznout plyn od elektřiny. Brzy asi nebude co odřezávat, ale v ČR tvoří plyn v energetickém mixu ani ne 10 %. Tak 6 % je nic, ale 10 % vše? Zajímavé. Kupodivu těch plynových 10 % ovlivňuje (nastavuje) cenu elektřiny i pro zbylých 90 %, od jádra až po uhlí. Tomu říkám síla plynu (a Putina, že).

A lipská burza cenu elektřiny u nás neurčuje, nechodíme ji tam prý skoro vůbec nakupovat, kupujeme ji v kontraktech doma, naši od našich. Jen zlomek na burze. Má to jen jednu vadu na kráse. Cena „doma“ se odvíjí od ceny na burze v Lipsku. Neurčuje, jen odvíjí. A to je sakra rozdíl, čemu pořád nerozumíte? Kojíme naše „děti“ energií z vlastního prsu, ale za kolik, o tom rozhoduje cena sušeného mléka v Lipsku. Už je to jasnější? Hrajeme českou ligu v cenách UEFA, i když máme jen třetinové platy hráčů (oproti Švýcarsku dokonce jen pětinové). Lipsko vykopává i píská. Na nás je kličkovat a střílet si do naší branky vlastňáky. A ještě ta naše ňadra pěkně práší, do našich, ne lipských nosů. To jsou tuny CO2 mouru, takže logicky platíme za podprsenky, chci říct povolenky, jak mourovatí. Tak nepomlouvejte, když tomu nerozumíte, ano?  

Rozpočet už léta permanentně krvácí jak hemofilik, do státního sklepa si chodí načepovat samí notoričtí alkoholici. Jste překvapeni, že dnes mají na hlavě mokrý ručník kvůli kocovině? Premiéři soutěží o ještě vyšší tempo zadlužování, přesvědčeni jako každý gambler, že brzy už automat vyplivne nějakou obří výhru. Zatím pliveme jen my (krev). Už loni jsme vysázeli za obsluhu státního dluhu přes 42 mld. (kdyby radši sázeli stromky), letos přes 60 a každý rok přibude dalších 20 mld. ročně. A do tří let jsme prý na stovce, tvrdí P. Sklenář z J&T Banky. Skeptik Tlustý to vidí dokonce na 350 mld. v blízké budoucnosti, což už prý z rozpočtu nevydolujeme, ani když zavedeme superhyperultrahrubou mzdu. Mohl by tomu rozumět, seděl na státní kase léta. Snad by pomohlo povraždit všechny důchodce a státní zaměstnance. Mohla by to udělat policie, ale pak by se taky policajti museli sami picnout. To jen, abyste mě neobvinili, že nepředkládám žádná řešení a jen si cintám pentli.

Je vůbec nějaký rozdíl mezi měkkýšem-plžem, mlžem a hlavonožcem? Jak jsme si vysvětlili, téměř není. Ale přeci jen. Političtí plži dobře vědí, že mají svůj útrobní vak. A hodlají si do něj pořádně posloužit ze státního (obecního). Ve STANu, jak se ukázalo, je plžů opravdu plech. V jiných uskupeních jen o fous míň. Jen zřídka policie nebo média nahlédnou do jejich útrobních vaků a poroučejí se, až když na ně svítí všechny mediální reflektory.

S mlži je to trochu složitější. Jak permanentně mlží, nikdy nejsme schopni odhadnout, jestli jsou jen hloupí (a tedy i neschopní), nebo jen neschopní. Mlž má z politické garnitury nejvyšší výdrž, drží se tam jak exkrement košile. Teprve když média začnou klást konkrétní otázky a chtějí konkrétní odpovědi (ale to je málokdy), občas se někdo z nich poroučí.

Zato u hlavonožců je jasno. Jejich název vznikl z českého moudra, že co není v hlavě, musí být v nohách. Někteří se naběhají opravdu hodně, nevidíme je jinak než zadýchané, zpocené a přepracované. Musí totiž na rozdíl od moudrých proběhnout úplně všechny slepé uličky a stejně vždy šlápnout rovnou do teplého. Mám pocit, že některé hlavonožcové „maratónce“ (nejčastěji na trase Brusel a zpět) si jiní plži a mlži drží v politice záměrně. Protože nastavují laťku proklatě nízko. A hřát se s IQ 100 na výsluní mezi íkváči pod 80 musí být opojné a musíte se cítit jako člen Mensy. Z politické scény mizí obvykle jako první, a to v časech hledání obětních beránků. Pak stačí je jen dostatečně často postavit k mikrofonu, popraví se už zcela sami.

A protože to dnes bylo čtení na můj standard velice neveselé, zakončím dvěma citáty. Jeden by si měla současná vláda říkat před každou schůzí a je z balady V. Nezvala: Už zarazil jsem první hřeb / do vlastní rakve. Co je jich! / Sám sobě kráčím na pohřeb / jak strašák z čarodějných knih. / Můj frak má fantastický střih, / však sluší mi k mé šedé pleti, / co je mi po soucitných lžích, / čas nečeká, čas rychle letí. Ano, milá vládo. Čas letí, a soucitné lži typu „nenecháme nikoho padnout“ už nestačí. Zvláště dnes, kdy čas letí jak splašený kůň. Ne, to je zastaralé – jak ceny na burze.

A víte, že i na začátku citovaný J. Vodňanský kdysi napsal (doslova! nic jsem nepřidal) – a má to dnes zase aktuální šmrnc, jen v obráceném gardu: Upozornění těm, kteří plýtvají elektrickou energií: Jenom beznadějný kripl / zapne to, co jiný vypl…

A připojuji alespoň dva veselé obrázky, protože koukám, že se moc nesmějete.