Láska v těžkejch časech

Jó, starci, každej je teď lituje, jak jsou vohrožený. Jsou na tom svým kovidieku zalezlý, jistej důchod, jen si podřimujou na zápraží, na sex už nevzdechnou. To my, mladý, jsme totálně v háji, kovid nás vodříz jak voběšence.

A že by za nás někdo ztratil půl slova? Takovej důchodce si v mládí užil vrchovatě, holky na dýzách nažhavený, vyzývavý spolužačky, nadržený kámošky, brigádičky s nahejma holkama ve sprchách, noční pařby na horách a nekonečný jízdy po hospodách. Ale co já teď prožívám, je fakt hrozný – a kdo nás polituje? Mobil cinkne, jen když mi volaj z hygieny, že jsem vytrasovanej, abych padal do karantény. Nebo mi nejvejš pošle esemesku Rážová, abych si stáhnul e-roušku. Ale esemesku, abych si stáh trenky, že už ke mně jede rozrajcovaná roštěnka? Ani bohovi.

Jsem jen furt vytrasovanej a vystresovanej. A to jsem ještě na jaře měl Denisu, táhli jsme to spolu přes měsíc, takže fakt vážná známost. Jenže pak přišlo takzvaný rozvolnění, a první, co vona rozvolnila, jsem byl já. Vodjela do Chorvatska s Patrikem, hned se tam nakazili a nemohli domu, tak se pochopitelně v karanténě sčuchli, bůhvíjaký výtěry si tam vzájemně dělali. Jen mi napsala do whatsappu, že neni zralá na vztah. Tak jsem byl hned zralej na mrtvici. Já s nima v tý Dalmácii nebyl, byl jsem přihlášenej na konferenci v Bonnu Pupil mobility in Europe - making inclusion a reality, ale to pak samozřejmě kvůli koronáči zrušili.

Dostal jsem se na genderový studia v Praze, na seznamováku na konci prázdnin jsem ale zjistil, že můj obor Dějiny feministickýho myšlení sice studujou skoro samý holky, ale dost hrozný vobludky. Jedna mě teda na unisex záchodku, když jsem stál u mušle, ukázala na vedlejší dámský mušli pipku a dost jsme si to společný močení užili. Dokonce jsem jí pak pomoh napsat seminárku na téma Genderový stereotypy v hornictví, ale právě na tom to krachlo. Kvůli seminárce totiž nastoupila na stáž ve vítkovickým OKD v dole na předku, ale tam dělali kvůli vedru horníci úplně nahý a když se svlíkla i vona, jakože normálka, tak to nějak nepochopili a vystřídala se na ní celá směna. Jenže měla kovid, ale kašel sváděla na uhelnej prach, tak nakazila celý OKD a hygiena měla z toho klástru dost velký hoňky a horníci museli na houmofis, takže jen tahali uhlí ze sklepa.

Pak zavřeli univerzity, tak jsem se bleskově přeorientoval na základky, ale tam to bylo dost přebraný fanouškama Bohuše Matuše a ty, co se mi líbily, už byly těhotný. Pak zavřeli i ty základky. A Prymula zas nařídil roušky, vodstupy a dezinfekce všude. A já to dodržuju, i když mám vládu u zadku, protože my, metrosexouši, víme i bez pandémie, že čistota je půl hipstera. A pěstěnej plnovous ta druhá. V Kozičce, kam jsem chodil standardně lovit modelky, jsem si chtěl přisednout k hezkejm holkám, ale vyhnaly mě, protože v tý době už nemohlo sedět v restauraci u jednoho stolu víc než 6 lidí a já bych byl sedmej. A krom toho měly náladu pod psa, protože se ukázalo, že jsou to tanečnice z nějakýho muzikálu a ten jim právě taky zavřeli. Dobře jim tak, nafoukanejm hopsalkám. Ještě jsem si stihnul přisednout k ňáký holce u baru, vob židli samozřejmě, ale z tý po chvilce vylezlo, že zpívá v opeře a ty zavřeli taky. Při představě, že mi bude v bytě zpívat a prskat kovid na deset metrů a eště budu muset tu žebrotu nezaměstnanou živit, jsem rychle vypad. Pak zavřeli i ty restaurace, tak mi zbyla poslední možnost fyzickýho seznámení.

Vartoval jsem několik dní u jednoho restauračního výdejního vokýnka, mrznul jsem jak drozd, ale vyplatilo se. Čtvrtej den přišla holka, výstavní kusanec, roušku měla čistou, neucouranou, a pizzu, co si koupila, hned u vokýnka postříkala dezinfekcí. Ani jsem nevěděl, že se prodávaj už i jedlý dezinfekce. Ale hned se mi rozbušilo srdce a byl jsem zamilovanej až po gumičky na uších. Když jsem uviděl, že je veganka jako já, protože ta pizza byla mrkvová se strouhaným tofu, byla ruka v rukávě. Dali jsme řeč na lavičce u toho vokýnka, a než nás rozprášili policajti za nepovolený shromažďování, stihnul jsem od ní vymámit jméno a číslo. Jmenovala se Riana a to byl další signál pro souznění duší, protože jak se mi ňáká holka představí jako Bláža, Helena nebo Vlasta, hned balím kufry, protože je jasný, že její rodiče jsou zatuchlý konzervy.

Hned večer jsem jí volal, aby ke mně přišla do bytu na medový latte se zázvorem a banánem, protože na tom jsme v naší facebookový komunitě Hatee´s zrovna dost ujížděli. Ještě váhala, tak jsem přihodil, že udělám i grilovaný veggie kuličky s řepným dipem a nesýrem, co vypadá jako sejra ale vůbec neni, a to jí zlomilo. Ještě se zeptala, jestli mám negativní test na kovid ne starší než 48 hodin, ale tím mě nedostala, protože ségra dělá na hygieně a testy mám vod ní zadara. Chodím tam každej druhej den, dřív jsem takhle chodil do barber shopu, kterej mi taky zavřeli – a to jsem si chtěl fakt už podřezat žíly – ty napařovací ručníky mi prostě strašně chyběj a taky to lehký mrazení, vždycky když mi zaholovali krk břitvou. A ještě mi ségra u toho odběru vždycky i přistřihne odrosty a plnovous, protože to už bych nepřežil.

Riana zazvonila u dveří až v půl desátý večer. Omlouvala se, že kvůli zákazu vycházení si musela sebou vzít psa a soused jí ho dlouho nechtěl pučit. A taky, že jí vyrazili policajti z tramvaje, protože jí neuvěřili, že toho psa v tramvaji venčí, tak musela pěšourem. Ten pes byla čivava a sotva pletla nohama, jak asi nebyla na tyhle kilometrový procházky zvyklá. Ta naše konverzace ve dveřích byla dost nesmělá, ale jak jsme si na bezpečnou vzdálenost ukázali negativní testy, všechno z nás najednou spadlo. U medový kávy se zázvorem, i když do ní dávám ledovou tříšť, jsme oba roztáli. Pili jsme ho brčkem zastrčeným pod roušky, samozřejmě každej svým. A když jsem jí jakoby náhodou postříkal dezinfekcí stehno, došlo jí, že asi na něj budu za chvíli šahat a úplně pod rouškou zčervenala, naštěstí i čelo, tak jsem to poznal. Trochu jsem se teda v tý chvíli lek, jestli nemá horečku, ale když můj bezdotykovej teploměr ukázal 36,6, zavládla zas pohoda a já cejtil, že ona je ta pravá. I na to stehno došlo, i když se mě čivava snažila kousnout do kotníku, páč vejš nedošáhla.

Ale potom se to stalo. Riana mě poprosila, jestli si nemůže odskočit do koupelny omejt opocenej obličej z tý roušky. A já jsem si, když tam zmizela, uvědomil, že nemá v koupelně vlastní ručník a když použije můj, může dojít k přenosu. Hned jsem tam za ní vrazil, měla zrovna roušku dole a strašně vykřikla. A já úplně upad naznak. Měla levej řezák křivej a na bradě beďar! „Ty podvodnice,“ zařval jsem vzteky bez sebe a hned mi došlo, že když mi takhle sprostě lže o sobě, určitě i ten test má zfalšovanej. Z bytu jsem jí okamžitě vystrkal smetákem, abych udržel bezpečnej odstup od tý prolhaný mrchy. A čivavu jsem i trochu nakop.

Do půlnoci jsem pak po vytírání celýho bytu dezinfekcí a sterilizaci všeho, čeho se dotkla, v mikrovlnce, měl o čem přemejšlet. Jak jsou všechny holky bezohledný potvory a předstíraj, co nejsou. Člověk nabídne srdce na dlani a test v ruce a ty bestie si ničeho nevážej. Úplně mě to rozhodilo.  Až ráno, když jsem se vzbudil, mě to trochu přešlo. Úplně zoufalej jsem otevřel na kompu stránky ministerstva zdravotnictví s radama, jak randit při kovidu. Tak „student žijící sám bude zcela určitě méně rizikovou osobou než někdo, kdo sdílí byt s dalšími osobami a prezenčně pracuje“. No to maj teda islámský truhláři smolíka. Eště že neznám žádnýho islámskýho truhláře.

„Doporučujeme s osobním setkáním počkat až na lepší epidemiologickou situaci.“ No jasně, zas ty hraběcí rady, ale mně hučí v klacku teď, vy ministerský chytráci. „Randění v roušce je pochopitelně nepříjemné… doporučujeme pobyt v parku či v přírodě“- no to jsou objevy, to psal tuty ňákej impotentní důchodce, co si nosí do parku vyhřejvaný dečky. Už jsem se namrznul venku dost, až se mi rampouchy na roušce dělaly – a výsledek? Prolhaná zoufalka Riana! „Namísto osobního setkání si naplánujte videorozhovor“. To víš, že jo, a jak asi zasunu, ty mudrlante?! Do slotu na cédéčka? Ale najednou mi konečně padnul zrak na větu: „Výjimku… mají jen členové domácnosti“. Konečně se mi zlepšila nálada. Zejtra jdu zas za ségrou na odběr, členka domácnosti to teda rozhodně je, testujou je každej den, prsa i zadek docela ujdou… I když to asi bude rachot, až jí představím rodičům. V týhle podělaný době ale nic není ideální, musí se improvizovat. Jo, a neví někdo ze čtenářů, jestli nejsou za incest v nouzovým stavu ňáký zvýšený pálky? Ale když je ta výjimka vod ministerstva dokonce vypíchnutá na jejich ofiko stránkách, tak asi né, co?

Váš Giacomo Casanoha, hipsteroid, veganMasterChef a incestovatel