Nastal čas Vánoc - čas vaječňáku ze sójového mléka, dechberoucích soubojů na život a na smrt mezi Ježíškem a Santou, Snowboarďáků po třiceti letech, kdy Lucinka Von Dráček byla roztomilý ďiblík. Ano, nastal čas adventní výzvy.
#Alkohol v čase postvánočním - o tom je dnešní žblebt
Silvestrovský přípitek je stejně zrádný jako pitomá předsevzetí typu suchý únor. Že spolu souvisí? Samozřejmě. Čím opulentnější hedonismus, tím asketičtější závazky v domění, že se to pokusíte jak společný dělitel ve zlomku vykrátit.
Pamatuji si jako dnes, kdy jsem se rozhodl nepít půl roku. Konkrétně řečeno jsem "sucho" v duši i na těle držel od 1. ledna do 22. června roku 2018. Proč 22. června? Protože jsem měl ten den svatbu a chtěl jsem si to pořádně užít. Druhý den jsem byl rád, že nemusím do práce a mohu tiše úpět chrčením do polštáře. Nejenže jsem si nepamatoval, jak hostina proběhla, já si ani nepamatoval, co následovalo po ní a jak to, že jsem se ocitl v posteli.
Pijme střídmě, pokud možno maličko a rozvážně. Poukaz na zdravotní sklenku červeného jednou denně nemusíte nashromáždit a jednou týdně do sebe obrátit dvě láhve merlota. Následně pak tiše slibovat, že už to nikdy neuděláte a ejhle, pátek zase přišel a s ním i démon odříkání.
Pro dnešek zvonec, feministického Mrazíka konec.
