Agresivita roste

Není náhoda, když se podíváme kolem sebe a vidíme rostoucí počet případů napadení, slovních urážek a ponižování.

Nejdříve slovy čísel.

Podle kanadského psychologa Roberta Harea je v celkové populaci 1% psychopatů. Psycholožka Martha Stout z Harvardovy univerzity uvádí, že až 4% populace má sociopatické tendence. Dr. Ronald Shouten uvádí, že až celkově těžko uvěřitelných 15% může být diagnostikováno jako latentní psychopati.

Nerad nálepkuji lidi touto velmi závažnou diagnózou. Nejsem klinický psychiatr. Nicméně je patrné, že určitá povolání a vedoucí pozice přitahují právě tuto sortu lidí. Protože jim nevadí nasadit ostré lokty a nebojí se mazat med kolem pusy, aby se dostali tam, kam potřebují.

Ne každý hajzlík, který po sobě nechává psí hovínko na chodníku, je hned psychopat. Možná je nevychovaný, líný a myslí si, že to nikdo nevidí. Je si také jistý, že se lidi bojí a neozvou se. Případy toho, že se někdo ozve a dostane téměř beztrestně do úst, nejsou ojedinělé.

Selhává hned několik faktorů najednou. Kde se berou příčiny rostoucí agresivity? Namátkou uvádím ty, které mě napadají, ale do komentářů můžete přidat další.

• Výchova rodičů, kteří dětem pouští stupidní animáky, jejichž cílem je pouze generace zisku prodeje upomínkových předmětů. Sorry, lidi. To je zrovna bod, který může ovlivnit každý z nás.
• Školský systém a jednotlivé školy, kde školní psycholožku dělá paní Columbová. Učitelky jsou zahlceny byrokracií, mají ve třídě víc žáků, než jim je schopna věnovat pozornost a učí látku, kterou se učily samy před čtyřiceti lety. Stejným způsobem.
• Politici, kterým je jedno, že je sledujeme a někteří si z nich dokonce berou příklad.
• Tlak na výkon, výsledky a snaha být nejlepší ve všem - zanechává po sobě hromadu frustrovaných lidí, kteří nezkousnou, že něčeho nedosáhnou.
• Sociální sítě, kde se vychvaluje narcistické chování s důrazem na sebeprezentaci. Anonymita internetu a hulvátství kombinované útoky ad-hominem jsou koloritem k
• Sport a kultura - již dávno nejde o prožitek ze zábavy a napětí, nýbrž ventilaci potlačované frustrace. Pokud vaše děti koukají na MMA a nejste jim schopni vysvětlit, že to takhle ve světě nefunguje, je to stejné, jako dítěti pouštět porno - taky nechápe, že sex takto nefunguje.
• Korporátní kultura českých firem - neschopní lidé jsou najímání do vedoucích pozic na základě nepotismu, kamaráčoftu, známostem a přes postel. Souvisí to s agresivitou? Jistě, protože neschopní, emočně nevyspělí lidé vládnou na firemní úrovni a to kaskádují na své podřízené. Ti se s tím srovnávají také po svém a ventilují to dál.
• Média, která prezentující dvě mince sporu (např. ehm ehm viru) přes extrémní postoje. Odborář Kubek, který by nejradši zavedl permanentní lockdown a uzavření společnosti navždy versus babka zblbá "internety" vydávající sperma neočkovaných mužů za nový bitcoin.
• Soudnictví - násilníci vědí, že mají stejná práva jako oběti. Zloděj, který ukradne kolo dostane méně, než poškozený, který se vehementně brání. Agresor za volantem si "spletl pedál" a vybrzdí auto. Dostane zákaz řízení, kterému se vysměje a jezdí si dál.
• Atd...

Abych vám uvedl vlastní zkušenost s agresorem, tak namátkou uvádím tyto případy.

Jdeme se ženou a taškou plného masa. Vystartuje na nás plnou rychlostí neznámý pes bez košíku a vodítka. Nikterak jsme se nelekli, pes byl spíše zvědavý, i tak jsem v té tmě lehce nadskočil. Kousek ode mně stojí o hlavu vyšší týpek se žvárem v puse a začne na mě sprostě pokřikovat, že si dovoluji leknout se jeho psa. To nejslušnější bylo: "Co čumíš? Se bojíš jako malá holka?" Zcela záměrně vyprovokoval situaci a čekal na moji reakci.

Šéf v práci mi odmítl dát sick-day přestože jsem měl podle smlouvy nárok na 3 dny, které jsem ještě nevyčerpal. Zdůvodnil to podstavem v práci. Má argumentace, že ležím doma a je mi blbě mu nestačila. Chtěl potvrzení od obvoďáka. Doktorka moc nechápala, co se po ní chce, protože to nebyla ani neschopenka, ani recepis. Šéfíček dostal papír s razítkem ofocený do emailu. V té práci jsem dobrovolně podal výpověď. S jízlivou radostí jsem se později dozvěděl, že firma skončila.

V ani jednom případě jsem nechtěl eskalovat, protože pak by nebylo poznat, kdo je blbec.

Závěrem bych chtěl říct, že každý musí začít sám u sebe.