Nastal čas Vánoc - čas vaječňáku ze sójového mléka, dechberoucích soubojů na život a na smrt mezi Ježíškem a Santou, Snowboarďáků po třiceti letech, kdy Lucinka Von Dráček byla roztomilý ďiblík. Ano, nastal čas adventní výzvy.
#Zběsilým uklízením směle do Bohnic - o tom je dnešní žblebt
Tchyně jednou za čas vtrhne do naší domácnosti jako uragán a začne skenovat podmínky. Její pečlivý zrak změří optimální vrstvu prachu, šmouhy na skle, stav zásob v chladničce a počet záhybů na prostěradle naší postele. Souboj v soutěži o srovnané komínky prádla tradičně vyhrávám já, protože jsem narozdíl od ženy prošel větším počtem letních táborů.
Možná si říkáte, že přeháním a tchyně spolu s vámi souhlasně pokyvuje. Jedna věc je ale jistá. Bez frenetického celoplošného gruntování se žádné Vánoce neobejdou. Má matka mě tehdy velice laskavě zvala ke společnému úklidu. Laskavě pochopte jako, že nemusela brát vařečku, aby mě motivovala. Když jsem se nastěhoval do mého prvního samostatného bydlení, volba byla jasná. Má domácnost musí mít jednoznačný vzhled staromládeneckého kutlochu, kam se i plíseň bojí chodit. Nebojte se, tak extrémní to nebylo. Je však nad brzo zapadající slunce jasné, že jsem si Vánoce užil v klidu i s trochou prachu na mém konferenčním stolku. Na něm byly dvě kolečka. Jedno bylo od sklenice a druhé od láhve vína.
Pro dnešek zvonec, feministického Mrazíka konec.
