Nikdo není v bezpečí

Zeměkoule se pořád točí stejně dokola, ale svět jako by se zbláznil a rozhodl se, že si pojede vlastní rychlostí. Takovou, ve které vidí jen úspěch, pokrok a možnost zásluh jen a jen pro sebe, ale nevnímá problémy s tím spjaté.

Vytěžit ze všeho co nejvíc by rád i zpravodaj z německé hroudy Tom Hagen, který se před ničím nezastaví, ani před frontovou linií na Blízkém východě, kde není prostě pro nikoho bezpečno, hlavně nyní v době terorismu a válek o demokratičtější prvky ve vedení zemí. Co by ale přece neudělal pro sólokapra, který by mu přinesl ještě více peněz a novinářskou prestiž, že?

Jenže v Afghánistánu ho opustí štěstí a všechno se mu zhroutí jako domeček z karet. A stačilo opravdu jen málo. O tři roky později se však objeví lákavá možnost, jak si svou reputaci zlepšit a vrátit se zpět na výsluní. Vypraví se proto do Izraele, kde bude bojovat o svůj život s nemilosrdnými zabijáky i tajnými agenty, jež by jej chtěli vidět raději mrtvého.

Tím se více ponořuje do příběhu o dvou výjimečných bratrech, který sahá až do doby koloniální Palestiny, tedy do časů, kdy ještě neexistoval židovský stát Izrael. Kam tohle všechno Toma dovede? Stane se v dnešním světě plném strachu tím nejlepším možným? A přežije vůbec?

*

„Protože jsme museli utéct před lidmi, co se rozhodli, že nás budou nenávidět.“

„Maminku a tebe?“

„Všechny Židy.“

„Ale proč? Co jim Židi udělali?“

„Nic. Jenom jsme tam prostě byli. A tihle lidé se rozhodli nenávidět Židy, protože zkrátka potřebovali někoho, na koho by svedli problémy, které měli. Ale nenávist je jako jed, Jehudo. I když je to někdy pro člověka těžké, nesmí se jí dopouštět. Rozumíš mi?“

„Hm.“

„Lidé nejsou jenom Arabové, jenom Židé, jenom křesťané. Každý člověk je jiný. Musíš v prvé řadě vidět člověka. Když stojí proti tobě. Jaký vlastně je? Je milý? Nebo spíš ne? Může se mu důvěřovat? Mohl by to být tvůj přítel? Namáhej se to zjistit. A nikdy nikoho nesuď podle předsudků, slyšíš? Suď člověka, teprve když o něm víš dost na to, abys ho soudit mohl.“

…

Armagedon.

Jenže co je Armagedon jiného než konec nekonečné hrůzy? Co potom byla potopa? Vždycky bylo zapotřebí velikých cézur. Zničení mešit by bylo přivodilo proměnu, jež Ti měla ukázat, jak jsme silní ve víře, zralí a připravení pro konečný všeobecný mír spravedlivých, pro mír všech lidí. Pochybovači se ptají, jak může lepší svět vzniknout z moře krve. Já se ptám, jak se někdo může nepokusit vytvořit z moře krve lepší svět? Co jsme ještě mohli udělat horšího, když každý válčí s každým a lidé si jeden druhého provádějí tak strašné věci? Šimonova plánovací inteligence, Talova vůle ničit, Cviho surovost, moje oddanost a láska k Tobě – NÁSTROJE, Pane, chtěl jsi nástroje! I my jsme byli ukrutní, pravda, ale V TVÝCH RUKOU.

*

Čtení pro silné mužské povahy, a to opravdu nepřeháním. Surové líčení skutečností, které se staly ve 20. a začátkem 21. století, především na Arabském a Sinajském poloostrově – dostaneme se prostřednictvím postav ale i mnohem dál – by čas od času potřebovalo někde něco zkrátit a nebýt tak popisné, jindy zase naopak jsou scény natolik skvělé, že nechcete, aby již končily. Tato nevyváženost konečné hodnocení trochu snižuje, přesto si myslím, že jako dárek pod stromeček naprosto ideální.

Název knihy: Breaking News

Autor: Frank Schätzing (http://www.frank-schaetzing.com/)

Nakladatelství: Knižní klub (http://www.bux.cz/)

Vydáno: listopad 2015