Lišit se od druhých se nevyplácí. Můžeme se sebevíc snažit o to, abychom byli šedivými myškami, které proplouvají světem a žijí vlastním životem, ale co když máme opravdu něco fyzicky nevšedního,...
...co přitahuje pozornost, anebo se chováme prostě neadekvátně jinak? Pak jsme pro každého jako pěst na oko.
A přesně takové lidi vyhledával na přelomu 19. a 20. století Alfréd Perkins, který pro ně vytvořil speciální místo. Kočovný cirkus, ve kterém předváděli svoje „jedinečnosti“. Pak dostane nabídku se na zimní období přesunout do Čech a zkusit zde štěstí. Ani však netuší, co to přinese. Vraždu, skandál a neskonalé množství dalších problémů.
Parádně vystavěný příběh, který sledujeme ve dvou rovinách – v minulosti život v panoptiku a v současnosti odhalování vraždy z dob dávno minulých. Velice kvalitně proveden popis i charaktery jednotlivých postav – ano, chyběl mi ještě hlubší progres u některých postav– a ani ta začátečnice Klára mi nakonec tak nevadila, jak mi zprvu přišla hodně vzdálená a lidsky odtažitá.
Ze začátku jsem bojoval s tím, abych neporovnával knihu s podobným filmem, který se na podobném místě již odehrával. Ale zdánlivé podobnosti brzy vymizely. Občas se v knize našly i vtipné momenty, které vše pěkně doplnily a dovedly příběh do propojení obou rovin a vyřešení případu. Podaří se vám vyřešit záhadu lidí, ze kterých se snažili udělat jiní senzaci?
*
Černá oděná postava se mihla na schodišti a ztratila se kdesi na hoře. Klára se pustila za ní. Brala schody po dvou a během pár vteřin už stála v prostoru za jevištěm. V první chvíli ji napadlo, že snad oslepla. V zákulisí chyběla okna a všechno, od podlahy přes stěny až po strop, mělo jednolitě černou barvu. Rychle sáhla do kapsy džínů pro mobil, aby si posvítila, a zjistila, že ho nemá.
Vtom se jí zazdálo, že kdesi před sebou slyší přerývaný dech neznámého. Po těle jí přeběhl mráz. Ohlédla se ke schodům…
*
Název knihy: Panoptikum pana Perkinse
Autor: Ilona Dobrovolná
Nakladatelství: Moba
Vydáno: březen 2024
