Jediné, po čem toužím, je spravedlnost

S tím přichází právník John Bristow do kanceláře soukromého detektiva Cormorana Strike, aby především očistil konec života jeho nevlastní sestry Luly Landryové, která spáchala podle policie sebevraždu. On tomu však nevěří a chce o tom přesvědčit i své okolí. K tomu mu má pomoc právě Cormoran.

Může být ten pravý? Vždyť Cormoran se potýká nejen s finančními problémy, ale i s pozůstatkem z afghánského bojiště, kde přišel o nohu. A to nemluvě o rozchodu s jeho dívkou Charlotte, která nakonec začíná chodit s někým jiným. Ale i člověku při dně nastanou lepší časy.

Cormoran není výjimkou. Jedna z firem mu posílá novou sekretářku – Robin. Ta je čerstvě zasnoubená a na pořádnou práci nastálo nemůže narazit. Možná nyní. Detektivní kancelář v rukou ženy se dostává alespoň trochu do pořádku a Robin přidává pomocnou ruku i v případu Luly.

Společně se noří do vyšetřování a posledních chvil Luly, která se snažila najít svoje biologické rodiče. Mohlo to snad být někomu proti srsti? Co ví její kamarádka bez domova Rochelle? Kdo vyhrožuje Cormoranovi smrtí?

Dva běžci. Rozbitá váza. Balkon pravdy. Překroucené vzpomínky. Peníze a módní kabelka. Minulost nakonec každého jednou dojde.

*

Strike si vzpomněl na Deebyho Macca: K pádu z toho okna ji dohnali zkurvený novináři.

„Vzala mě s sebou, abych se s ní na to podíval. Mayfair, plnej bohatejch Rusů a Arabů a hajzlů jako Freddie

Bestigui. Řek jsem jí, zlato, tady nemůžeš žít; všude samej mramor a mramor není nic pro lidi, jako jsme my… je to jako bydlet ve vlastní hrobce…“

Zajíkl se, ale pokračoval:

„Lítala v tom už několik měsíců. Dokonce ji kdosi pronásledoval a házel jí dopisy do schránky na dveřích ve tři hodiny ráno; neustále ji ty údery dopisní schránky budily. Taky ji děsily všechny ty věci, co tvrdil, že s ní chce udělat. Potom se rozešla s Duffieldem a to už měla fotografy před barákem čtyřiadvacet hodin denně. Pak zjistila, že jí odposlouchávají telefony. A pak si vzala do hlavy, že najde tu svou krávu matku. To už bylo trochu moc. Chtěla z toho všeho uniknout, cítit se bezpečně. Já jí říkal, aby se nastěhovala ke mně, ale ona místo toho šla a koupila si to zkurvený mauzoleum.

Vzala to, protože se to tvářilo jako pevnost, nepřetržitá bezpečnostní služba. Myslela si, že tam bude přede všema v bezpečí, že se k ní nikdo nedostane.

*

Svět měl tak trochu štěstí, Rowlingová zajisté také, že zjistil poměrně brzy, že za knihou Volání kukačky je autorka Harryho Pottera a ne neznámý Robert Galbraith. Byla by to totiž velká škoda, kdyby toto dílo možná i zapadlo do propadliště antikvariátů. Zapomeňte na psychologické thrillery a thrillery vůbec, Rowlingová vám tu předkládá příběh opepřený detektivní zápletkou, se kterou si velice dobře poradila. Ale nepředvedla zase nic moc bravurního, i když závěr byl přímo překvapivý.

Název knihy: Volání kukačky (The Cuckoo's Calling)

Autor: Robert Galbraith (http://www.jkrowling.com/)

Nakladatelství: Albatros Plus (http://www.albatrosmedia.cz/plus.html)

Vydáno: únor 2014