Včera mě navštívil dlouholetý přítel.Vyprávěl, jak minulé léto cestoval od hotelu k hotelu na motorce s několika německými přáteli po Evropě. Tři ze skupiny, byli potomci odsunutých, sudetských Němců.
Řekl: “Poplácávali mne po rameni a radostně prohlašovali že konečně Češi začínají uznávat křivdy způsobené odsunem a mnohokrát s nadšením mluvili o Václavu Havlovi. Já viděl rudě a požádal jsem je, že si nechci tímto tématem kazit dovolenou. Respektovali to. Měl jsem ale podezření, že si myslí, že se stydím za to co jsme jim, my Češi, provedli. Výlet jsme ukončili slavnostní večeří u Hanse. ( jeden z té sudetské trojice.) Byl to vášnivý lovec, na stěnách velkého domu visely stovky trofejí. Po večeři mně pozval na prohlídku loveckých zbraní. Vytušil jsem, že si chtěl o problému sudetských Němců promluvit. Souhlasil jsem, ale varoval jsem ho, že si ubrousky brát nebudu. V hrubé kostce, jsem mu připomněl co Němci před a v průběhu války vyváděli, kolik civilních lidí a dětí zlikvidovali. To nejhorší, ale bylo, že jste šli do Ruska. Ty nikdo, nikdy neporazil. Mně by nezajímalo, kdyby vás tam pomlátili do posledního vojáka, ale vy jste tím pomohli vlézt té komunistické bandě do Evropy. Rusové o tom snili, stejně jako vy ovládnout celý svět. Díky vám, tři generace Čechů, Slováků, Poláků, Rumunů, Bulharů, Jugoslávců, Maďarů patřili čtyřicet let Rusům. Proto se nediv, že se celý naježím, když zde fňukáte, jak my Češi, jsme vám ublížili. Ty jsi patřil Američanům, a jak se tak rozhlížím nevedlo se ti pod jejich "nadvládou" špatně. Představ si, pokud by Angličani, Rusové a Američani byli stejně fanatičtí jako devadesát procent vašeho národa, tak by jste vyletěli komíny, které jste k tomu účelu stavěli, a dnes by nikdo neznal Německý jazyk. Když jsem skončil, Hans měl v očích slzy.Po velice dlouhé chvíli řekl. "Příteli já se ti omlouvám, nikdy jsem se nad problémem z tvého pohledu, takto nezamýšlel".
