Přijímací pohovor

         Po pohovoru s vedením školy budoucí učitel prohlásil:

„Takže, jestli jsem to správně pochopil. Chcete, abych vstoupil do místnosti plné dětí, napravoval jejich nevhodné chování, dával pozor, zda nejeví známky týrání, dohlížel na způsob, jak se oblékají, cenzuroval nápisy na tričkách a vštěpoval jim lásku k učení.

Chcete, abych jim prohlížel batohy, bojoval proti drogám a pohlavním chorobám a pěstoval v nich smysl pro sebevědomí a osobní hrdost.

Chcete, abych je učil vlastenectví a vychovával dobré občany, sportovce a pěstoval v nich smysl pro spravedlnost, naučil je, jak se zaregistrovat k volbám, jak vést osobní účetnictví a jak hledat práci.

Chcete, abych jim hledal v hlavách vši, známkoval protispolečenské chování a zajistil aby složili závěrečné zkoušky.

Také chcete, abych jim poskytl rovnocenné vzdělání  bez ohledu na jejich nedostatky a pravidelně komunikoval s jejich rodiči formou dopisů, telefonátů, oběžníků, žákovských knížek a osobní návštěvou.

Toto vše mám dělat s pomocí kousku křídy, tabule, nástěnky a několika knih, s úsměvem na rtech a počátečním platem, který by mě kvalifikoval na sociální podporu.

Chcete, abych toto vše dělal a pak mi řeknete ...

Že nesmím nosit na krku křížek, ani říkat "Veselé Velikonoce, Veselé Vánoce", protože by to mohlo někoho  urazit?