Na západ je cesta dlouhá...Sedmá část.

Torontské počasí je  extrémní. Když nemrzne, je vlhké vedro. Přechod zimy na letní počasí je rychlý. Během pár dní rozkvetou sakury, stejně rychle odkvetou a chodníky jsou posypané květy, jako doma na Boží hod. 

V restauraci kde jsem večer pracoval byla dobrá parta. Kuchař Milan byl třicetiletý pořízek a pocházel z Bratislavy. Ve svém řemesle byl skutečný mistr. Jako většina kuchařů, které jsem měl možnost poznat,  si rádi popil.  Milan nebyl vyjímka,  byl také beznadějně zamilován do naší pohledné barmanky Brigid z Německa.  Jedno ráno, když přišel pozdě do práce, líčil  mé ženě Alence noční flám.

“Alenka moja, ja som sa včera tak zrubal, že ak mi ujelo metro , tak som išiel domov po tych kolejach za tym vlakom”. Milan má štěstí z prdele,  jak o jeho flámech říkal druhý kuchař Libor. 

Libor byl vyučený brusič skla a na svůj útěk se doma pečlivě připravoval. Koupil si učebnici angličtiny pro samouky, kterou se naučil téměř nazpaměť. První plánovaný pokus o opuštění republiky, přejet turistickou lodí z Jugoslávie do Itálie nevyšel. Vrátil se a znovu pilně studoval učebnici angličtiny pro samouky. Po roce jel opět do Jugoslávie . Tentokrát mu plán vyšel. V Itálii na Kanadské ambasádě, svou žádost o trvalý pobyt suverénně přednesl plynou angličtinou. Úředník mu nerozuměl jediné slovo. Libor ruční znakovou řečí nakonec požádal o papír a svou žádost napsal. Napsal jí bezchybně a úředník údivem vrtěl nevěřícně hlav. Libor se naučil z učebnice pro samouky vyslovovat anglická slova tak jak byli napsané,  psal ale bezchybně. 

 Byl již v Torontu  5 let a do kuchařiny jej zaučil bývalý kuchař Franta. Do špásování s láskou se Libor zaučoval se servírkou Janet z Anglie. Ta do Kanady přijela se svým mužem, jenž se chtěl stát spisovatelem.  V Quebeku u jezera pronajali dům. Muž hodlal napsal slavný román. Když došly peníze, došlo ke sporům a každý šel svou cestou. Janet se vydala do Toronta.  Na Angličanku byla mimořádně pohledná. Ochotně mi namluvila na kazetový magnetofon mnoho stránek s angličtiny a já se z toho učil. Švagrová Jana, když mě slyšela mluvit s její přítelem Jeffem, se  divila, odkud mám britský přízvuk. 

V restauracích byl zvyk, že v “mrtvých” odpoledních hodinách se hosté lákali na happy hour, takzvanou šťastnou hodinu, kdy bylo pivo či alkohol za poloviční cenu. V Ontáriu  byl zákon, že host nedostal alkoholový nápoj pokud si neobjednal něco k jídlu. Zákon se obcházel jednoduše. Hostům se podávalo vždy něco malého k zakousnutí, jako pozornost podniku. Parta Čechoslováků tento čas plně využívala a vždy bylo několik stolků obsazeno. 

 Odpoledne bývala Alenka v kuchyni sama a připravovala pro tuto příležitost meat bols. Malé masové  kuličky, na vrchu kousek papriky, či okurky a v každé zapíchlé párátko. V počtu dvanáct byli narovnány na malých talířcích. Pootevřela dveře do restaurace a ujistila se,  že stůl Čechů, Moravanů a Slováků  je plně obsazen. Poskládala přibližný počet talířků na větší plato a odešla ještě do zadní části kuchyně k zrcadlu, zkontrolovala celkový vzhled. Uhladila zástěru, poopravila účes natočila se z prava, natočila se zleva. 

Věděla že se líbí a na komplimenty téhle bandy chlapů jak je nazývala, byla již zvyklá. Z kuchyně do restaurace byli praktické dveře, zvané lítačky. Servírka Janet s plnou náručí talířů se vždy před dveřmi pootočila, do dveří strčila rázně bokem a půlobratem vplula do kuchyně. Stejným způsobem z kuchyně odcházela.  Alenka měla jinou metodu. K dveřím se otočila zády a krátkým úderem zadku do nich strčila, když se  naplno otevřely,  půlobratem vplula do sálu. Tak i dnes s vážnou tváří vdané ženy,  jako by chlapy neviděla, neslyšela, provedla onen úkon a položila plato na servírovací stolek. 

“Alenko, co jsi nám dnes připravila dobrého”, ozval se někdo od mezinárodního stolu česky. Majitel Stiv Rivaj na personálu přísně vyžadoval, aby se před hosty nemluvilo rodnou řečí ale pouze anglicky.

Alenka vzala do ruky dva talířky s ozdobenými masovými kuličkami, položila je na stůl a pronesla nezapomenutelnou větu, která ji na dlouhý čas proslavila.

“Gentlemen, these are meatballs for happy whores”.  Pánové toto jsou masové kuličky pro veselé prostitutky. Zaměnila nevědomky slůvko hour (hodina) za whores což znamená prostitutky.