S hotely to mám jako se ženami...

Už tak někdy před deseti lety jsem v Německu a v Rakousku  objevil hotelový řetězec, který po všech stránkách splňuje má očekávání, což  při mé šťouravosti  působí  jako  zázrak. Jmenuje se Motel One…

Protože  všechny  hotely Motel One   jsou na jedno brdo -  včetně bezvadné čistoty,  příjemných interiérů,  matrací, televizí, atd. ,  můžete se ale  tady hlavně  spolehnout, že i když se hotel nachází na rušné křižovatce, poblíž železnice -  neruší Vás,  díky silným sklům a  výborné izolaci venkovní ruch a nemusíte mít ani obavy, když vyfasujete pokoj poblíž  výtahu…

Také obsluha tady působí seriózně a racionálně. Zatímco jinde recepční obvykle kladou, v cizích řečích zákeřné otázky  -  Jakou jste měli cestu?, Jak jste se vyspali?, atd., - které  Vám mohou zamotat hlavu,  tady stačí položit na pult   voucher a za minutu už máte povětšinou  v ruce kartu od pokoje…  

Už  ani nepočítám  kolikrát jsem  v hotelech  tohoto řetězce přespával a to bez jediné reklamace. Jak už to ale v životě chodí, mnohý z nás je  nevděčný pacholek.

Nemá  to logiku, ale navzdory   nalezenému  ideálu, jsem často  nevěrný -  pořád prubuju  nové a nové hotely. Dost mi to připomíná vztahy se ženami…

Jen v Drážďanech jsem už vyzkoušel takových patnáct hotelů a pořád tady  ještě mám  nějaké ty resty…

Občas jde jen  o  neškodnou  zvrácenost. Jednou jsem si ze zvědavosti  vybral hotel jenom protto, že  tu inzerovali snídani za 24 eruro a pořád mi vrtalo  hlavou, co se tady, za   tuhle cenu,  vlastně bude  ráno dít…

Všude se tady   pletlo spousty číšníků a servírek, kteří číhali  na  každičký  můj  pohyb  –  gesto.  Stačilo odložit příbor a po několika vteřinách se číšník se servírkou  předháněli, kdo z nich odklidí prázdný talíř, doleje  kafe… Hůře se může snídat snad  už jen v kriminálu…

Jsem  ale vděčný i za tyhle mizený zkušenosti. Je dobře, že na světě existuje nějaká ta  elementární spravedlnost, že nevěrníci bývají, po zásluze, tvrdě  potrestáni….