PST! Posrpnoví kolaboranti

A znovu  se blíží  výročí 21. srpna 68. V tuhle dobu  obvykle také   cítím potřebu  něco  osobního prohodit, jenže.... letos je už z  toho hotová  kampaň…

V Radiožurnálu,  s kterým se budím, už tohle téma přežvykují  dva měsíce  a co je moc, je moc! Nejsem si úplně  jistý,  zda to  stávající  křecovité mediální úsilí  souvísí opravdu jen  s tím   kulatým výročím, nebo ta nalejvárna    spíše  probíhá v rámci  stupňující se  protiruské kampaně.

V těch  souvislostech  jsem obvykle  psával, že navzdory  celoživotnímu   antikomunismu, mě tenkrát přece jen sovětští  soudruzi překvapili -  v těch poststalinských časech  jsem přece jen takovou totální - totalitní  hloupost nečekal..

Čechoslováci v   68. sice  neprojevili  tolik statečnosti,  jako kdysi   Maďaři , ale v podstatě  obstáli a mají svůj podíl na tehdejší definitivní kompromitaci komunismu.

Doba  hanby  nastala  až po roce 69!

Člověk by se měl stydět jen za sebe, nikoliv za jiné,  ale stejně nikdy nepochopím, že  se  tak  krátce po nezapomenutelné  smrti  Jana Palacha, tak  najednou  rozjela  vlna celonárodní  kolaborace.

Takřka  dva miliony spoluobčanů, členů brigád socialistické práce,  si tehdy  vyzvedávalo  legitimace SČSP, statisíce  uvědomělých a "chytrých"  soudruhů - soudružek, zcela  bez zábran,  usilovalo o vstup do leninské komunistické strany Československa.

Mnozí z nich, nyní  v nejvyšších  státních funkcích, dodnes  nepřestávají drze  poučovat,  kázat  o morálce…

Naštěstí ale  už žijeme v úplně  jiných časech, ovšem  zapomínat na hrdiny, stejně jako kolaboranty, se nikdy nevyplácí!