Předinvazní Maršálové...

 Jan  Vodňanský napsal tu svou  nedostižnou  skladbu   Maršálové,   těsně  před  "sovětskou "  okupací Československa, která visela ve vzduchu.Tomu se říká umění, instinkt...

Měl jsem rád takřka  všechny písničky a dialogy pánů Vodňanského a Skoumala, ale ti Maršálové byli prostě geniální. Jakoby  zhudebnili N.L. Tolstého:

Jde vlna za vlnou nikdy se nevrací
nocí když začíná slavnostní bál
oči se lesknou a zmítají v rozpacích
najednou jakby zázrak se stal
Oči se lesknou a zmítají v rozpacích
křišťálem lustrů hned těkají horečně
přehlíží pány co stojí zde ve fracích
dveře se otevrou jimi konečně

Vcházejí maršálové maršálové maršálové
přicházejí maršálové jdou dámy k tanci zvát
Přicházejí odcházejí maršálové maršálové
jen blázen šel by spát

V tomhle momentu mi už vždy spolehlivě , pochoduje   mráz po zádech.

Dívenku zaplaví nesmírná touha
a zpovzdálí nádherná hudba teď zní
Neznámá sladká jen srdce ať nesvírá
stačí že celý svět teď točí se s ní
Neznámá sladká jen srdce ať nesvírá
více než ona svou kabelku s korálky
Kouzelná proutek sám veřeje otvírá
v sále náhle tichne to jak do války
Vcházejí maršálové...
Tou nocí čarovnou město je zakleté
a než se rozední všechno se smí
Nikdo se nedoví snad vnučka po letech
o tom co stalo se v záplavě tmy
Nikdo se nedozví snad vnučka po letech
dávno až pohasne v očích ten plamínek
dávno už zmizel kdo hlavinku poplete
a najednou valčík a do ticha vzpomínek

Vcházejí maršálové...

Dodnes mi přijdou tihle Maršálové, tou  fantastickou  atmosféru, kterou dokážou, i po těch letech, pořád evokovat,  naprosto geniální. Jak komické, jak tragické, jak dojímavé,  jak  aktuální…