Medvědí služba - posluhování Havlovi

Zvláště v těchto hektických  dnech  mě upoutal   titulek blogu Pavla  Šandy -  Střízlivý  pohled na  Václava Havla…..

Ano, přesně tak by se mělo  na Václava Havla vzpomínat, ale jak citovaný autor  píše  -  tohle se v dnešních časech už takřka neprovozuje. Vůbec nejčastěji je Havel heroizován, nebo se na něj  zase zle nadává…

Je to tak fifty-fifty.  Velikánský  rozdíl je jen v tom, že toho nestřídmého oslavování se dopouštějí zejména známí  politici a  média, zatímco   nadávky  zaznívají především v diskusích pod těmi oficiálními chvalozpěvnými  články…

Obávám se, že tenhle uměle   pěstovaný   kult osobnosti, ze všeho nejméně slouží právě  památce Václava Havla, který byl nesporně talentovaný, charakterní  člověk, ale nescházely  mu ani běžné lidské slabosti…

Vyhnu se prezentaci  faktů potvrzující, že Václav Havel byl významnou osobností, a současně také  pominu jeho četné  přešlapy, potvrzující, že do společnosti bohů  prostě  nepasuje…  

V dobách  perzekuování Václava Havla  jsem patřil k jeho věrným   obhájcům. Pořádné  pochybnosti začal u mne vyvolávat teprve  až ve funkci prezidenta. Na tom ale  není nic divného, furt mi něco vadí…

Jenže, tím to neskončilo. Ještě  za svého  života  byl  Havel, slušně řečeno, hodně přeceňován, už tehdy započalo usilovné budování jeho kultu, které, sice   s jemnou ironií vnímal,  ale  i  ochotně  absorboval…

Proces svatořečení byl logicky završen – dokonán, až po  smrti významného   dramatika, disidenta a prezidenta.

 Určitě n nejsem jediný, kdo  obtížně snáší to  přehrávané  velebení Václava Havla, které tak úplně neladí s fakty.

Mozek se  automaticky  vzpírá  těm  nabubřelým  oslavným kampaním a milosrdným lžím – lidem, kteří ho používají jako štít.

Patrně proto jsem dnes  k Havlovi mnohem kritičtější  nežli je v kraji zvykem - možná kritičtější, nežli si zaslouží, ale  ty falešný   pozlátka prostě nesnáším! 

P.S.

Vminulých dnech jsem v souvislosti s výročím  zaregistroval  mnoho oslavných článků a výzev k uctění památky Václava Havla.  V pátečních pořadech  ČT o něm hovořili  takřka nábožně, jakoby šlo o Ježíše Krista...

Ve zprávách jsem včera večer  zaznamenal, že v Brně si přišlo památku VH připomenout  méně než padesát lidí a na Václaváku se jich údajně  sešlo tři sta. Když od toho odečtete všechny ty  televizní štáby, novináře, fotografy - tak to tedy zase moc velká sláva nebyla...

Tentokrát se snad  nedostavil ani Bakala!