Kulový blesk

Tenhle, především Smoljakův  film  jsem  chválil  hned po premiéře. Byl jsem  nadšenej…, ostatně,  jako tehdy  ze všeho  od  Svěráka a  Smoljaka…

Uběhly   desítky  let. Od té doby jsem zhlédl  další stovky   filmů.  Když  jsem teď, po tolika letech,  v televizi znovu koukal na ten  prastarý film, až teprve  nyní   jsem si pořádně uvědomil,  jak mimořádné dílo  tehdy pan Smoljak  natočil. Bavil jsem se  snad  ještě  více, nežli  při premiéře.

Změnil se režim, kulisy, ale ten film pořád žije, nezestárnul,  jakoby byl natočený  včera. Pořád  je stejně zábavný, pořád je  o čem přemýšlet.

Přímo  geniální  pan Hrušinský a  skvělé výkony ostatních herců i neherců – dané i pečlivým výběrem typů, žádná falešná notička. Tak tohle je pro  mne  opravdové  umění!

Spolu s Leninem zastávám názor, že film je,  uměním pro masy a proto zrovna nefandím nejrůznějším filmovým  experimentům, v kterých exhibují režiséři, honí si svá ega  -  ostentativně  kašlou na diváky, kterým je nutno dodatečně  vysvětlovat smysl  těch  údajně  moderních filmů.

Říkám si, proč  tací vyhranění  umělci, kteří kašlou   na diváky,  směřují  především  k vlastní, připusťme, že v lepším případě, k jakési   umělecké  seberealizaci, raději  nepíší básně, knihy, nevymýšlejí  matematické vzorečky, ale pouští se  zrovna do  filmových  dobrodružství  za promarněné  desítky milionů…   

„ Tak tahle půdička se vám opravdu povedla. Světlá, čistá -  tady se to bude pěkně věšet…“