Cesta ven - multikulturní, divácký propadák

Fakt, že byl v sobotu večer nejlepším českým filmem 2014 vyhlášen  -  nejvíce lvích sošek si odnesl film Cesta ven, který v kinech tragicky propadl, není zase až tak velkým překvapením. Často zmiňuju, že žijeme v poněkud zvrácené době…

Informace se různí, ale ať už tohle dílko dodnes  navštívilo 4 tisíce platících diváků, nebo jich bylo celých  7 tisíc, jsou to čísla  směšná…

Ne, určitě si  nemyslím, že by filmové ceny měl získávat   podbízející se  kýčař Troška, který bezpečně dokáže přitáhnout diváky do kin, ale jehož nejnavštěvovanější filmy,  přes veškerou snahu, nedokážu  dokoukat až do  konce…

Jenže, film má své specifika, (Jak už moudře  prohodil Vladimír Ilijič Lenin) dost dobře  se neobejde bez filmových diváků. Jsem si jistý, že by na to žádná filmová porota neměla zapomínat, pokud tedy snad  neusiluje o pověst elitářů…

Není příliš složité domyslet si, proč čeští diváci na ten „nejlepší“  český film roku 2014, ostentativně kašlou. Zkusím to uhádnout, přestože jsem se  tomu filmu také velkým obloukem vyhnul, navzdory velké snaze  České televize, která  ho  servírovala  těsně před letošním Českým lvem. 

Nemohu tedy zcela vyloučit, že jde o povedené, umělecky hodnotné  dílko a nikoliv jen o multikulturní osvětovou  propagandu, jak se to rozneslo…

Kámen úrazu zřejmě spočívá  zejména v tom, že  většina Čechů, která  nemá s romskou  populací zrovna ty nejlepší zkušenosti, je médii pravidelně masírována propagandou, která, z prokazatelně obtížněji přizpůsobivého etnika, s vysokou kriminalitou -  masivně čerpající všemožné  sociální dávky, vytrvale vyrábí  jen  nevinné, nešťastné  oběti rasistické české společnosti, problém nachází výhradně jen tady… 

Možná, že  právě na tuhle státem štědře  podporovanou sugesci, hloupě vyvolanou alergii,  film  Cesta ven dojel….