Ze štrasbursko-bruselské dílny

Dotace, nařízení, kvóty, omezování, plýtvání. To jsou produkty současné EU. Lze proti příkladům níže alespoň něco postavit, aby činnost EU celkově mohla být hodnocena neutrálně nebo dokonce kladně?

Laik žasne, odborník se diví. Kdyby žil Orwell, tak by se divil také.

Obdobných příkladů absurdního střílení do nohou vlastních občanů EUrobyrokraty, které jsou uvedeny níže (všechny jsou zkopírovány z našich novin), je možné připomenout stovky.
Najde někdo příklady pozitivních rozhodnutí vůdců EU na život občanů jednotlivých států? Ne tolik, aby vyvážily negativa. Stačilo by desetinu. Byla by to velmi těžká práce…

Pravidelné stěhování celého úřednického aparátu mezi Bruselem a Štrasburkem a udržování dvojích budov EU je příkladem nehorázného plýtvání a pohrdání občany, kteří tento miliardový nesmysl musí financovat.

Nesplnitelné emisní limity, schválené nekompetentními EUroposlanci, vedly k pokusům obejít tyto limity úpravou softwaru. Odhalení podvodu VW i jiných automobilek vedlo k povinnosti odškodnit podvedené kupce ve výši miliard €. Ztráta důvěryhodnosti renomovaných firem se těžko vyčísluje.
Proč Eurokomisaři raději nenavrhli „cílovou prémii“ - dotaci pro výrobce motorů, kteří přísné limity skutečně splní? Taková dotace by byla ojedinělá v tom, že by měla smysl.

EU nezajistila, aby se ve všech státech ve stejném balení prodávaly stejně kvalitní potraviny. Východní země slouží jako popelnice pro šmejdy, prodávané často ještě dráž, než kvalitnější zboží v Rakousku nebo Německu.  A EUrovůdci se nestydí poukazovat na tzv. „dotace“, které u nás páchají pouze zlo. Křiví podnikatelské prostředí, vyžadují spoustu neužitečné práce pro zpracování žádostí o dotace, kontrolu „čerpání“, zavírání podvodníků,…. Jen na přípravu žádostí o dotace se prý u nás specializuje kolem 200 firem, které vykonávají tuto neproduktivní činnost.

EU nedodržuje ani zákony, které si vydala a schválila. Nehlídání Schengenské hranice, porušování Dublinského protokolu, nedodržování 3% schodku státního rozpočtu. Pomoc zadluženému státu z fondů EU nebo činnost ECB, která vykupuje dluhopisy předlužených států, aby snížila jejich náklady na dluhovou službu a tím oddálila jejich bankrot. Ve vlastnictví ECB se tak hromadí pouze bezcenné dluhopisy za biliony €.

Nesmyslné směrnice zakazující silné vysavače a žárovky. Nedořešená likvidace rozbitých „úsporných“ žárovek otravuje naše zdraví (zejména mozek dětí) a životní prostředí, protože se do životního prostředí dostává jedovatá rtuť. Přitom zakázali používání spolehlivých rtuťových teploměrů, které vydrží fungovat neomezeně dlouho, jen proto, že obsahují relativně malé množství rtuti. Naštěstí problém „úsporných žárovek“ vyřešil technický pokrok. LEDky již rtuť neobsahují. A Europoslanci o tom ani nemuseli hlasovat.

EU nařizuje tvar ovoce a zeleniny. Pro banány platilo později zrušené prováděcí nařízení Komise EU č. 1333/2011 ze dne 19. prosince 2011. Víte, jak skvělou chuť mají banány z Madeiry, které nesplňují „normy EU“?

EU se zabývá nesmyslnými projekty, např. „podporování a povzbuzování členských států při začleňování transsexuálních a intersexuálních osob“, tzv. „podpora rozmanitosti“, přejmenovává tuzemský rum a pomazánkové máslo, ale dovoluje prodávat různou kvalitu potravin ve stejném obalu v různých zemích.

Nařízení o balených koblihách už zrušili.

EU plánuje přijmout 40procentní kvótu pro ženy ve vedení velkých evropských firem. Absurdní je rozhodnutí Evropského soudu o sjednocení sazeb pojistného pro muže a ženy. Dosud přitom byly ženy v cenách životních pojistek zvýhodněné, protože jsou pro pojišťovny objektivně méně rizikové. Zakáže EU pro zajištění rovnoprávnosti ženám horní díl plavek, nebo ho přikáže i mužům?

Kvóty na produkci zapříčinily např. likvidaci cukrovarů u nás, omezily rozlohy našich vinic. „Kvóty na „uprchlíky“ zatím občané odmítají.
Juncker: „Přijímání migrantů patří mezi evropské hodnoty“[1]

Nařízení EU o minimálním procentu výroby energie z obnovitelných zdrojů využili (asi nejen) „naši“ poslanci ke gigantickému okradení lidí, kteří povinně připlatí solárním baronům cca 1000 miliard Kč. Za to by se daly postavit 4 temelínské bloky, které by vyrobily elektřinu pro ČR na 50 let. Do r. 2030 bude povinné procento výroby „obnovitelné energie“ zdvojnásobeno na 32%. Platit bude opět spotřebitel, jen není ještě jasné, jakým „baronům“.

Povinné přimíchávání biosložek do pohonných hmot v důsledku škodí přírodě – pěstování řepky otravuje půdu, zabíjí hmyz, ptáky i srnce, palmový olej pro výrobu PHM se vozí přes celou zeměkouli a v Asii se kvůli tomu vypalují pralesy. Biosložky přitom poškozují motory aut.

Kvůli složitému systému zemědělských dotací v tržní soutěži nevítězí nejšikovnější a nejefektivnější zemědělci, ale ti, kdo se nejvíc vyznají právě v nepřehledném dotačním systému. Čím složitější a byrokratičtější celý proces je, tím více znevýhodňuje malé zemědělce a nahrává velkým korporacím, které si na sepisování žádostí o dotace mohou najmout právníky. Výsledkem je, že potraviny se produkují v jiných lokalitách, než kde by to bylo nejvíce efektivní a tedy ekonomicky optimální.

Velkou část orné půdy zabírá řepka, pěstovaná pro výrobu dotovaných biopaliv. Na další dříve zemědělské půdě stojí solární panely, snažící se plnit závazek ohledně množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů.

Dotace tržní prostředí pokřivují a způsobují plývání. Většina dotací je jako transfúze z levé ruky do pravé, při které se polovina krve rozlije. Perfektně vystihuje fungování dotací sir Humphrey v britském seriálu Jistě, pane ministře: „Dotace nelze rozhazovat na to, co by si lidé přáli. Dávají se na to, co lidé nechtějí, ale co mít musejí. To, co chtějí, si koupí sami.“

Částečně za tento velmi neuspokojivý stav (čeština má i jadrnější výrazy) mohou i základní principy fungování EU. Evropský parlament je ve skutečnosti parlamentem jen podle jména, ale nikoli podle pravomocí. V demokratickém světě asi neexistuje jiný parlament, který by neměl zákonodárnou iniciativu. Nejvyšší hodnostáři - Eurokomisaři - si své resorty rozdělují nikoli podle odborností, ale podle kuhhandlů politických stran. Podle toho to pak vypadá.
Je smutné, že demokracie v EU po nabytí platnosti „Lisabonské smlouvy“ se podobá hlasování 2 vlků a 1 ovce o tom, co bude k večeři. Lisabonská smlouva totiž umožnila přehlasování menších států většími. Tím mohou menším státům vnutit i proti vůli jejich politiků (natož občanů) rozhodnutí, která tyto státy nechtějí, protože jsou pro ně škodlivá.

Kdo ze čtenářů v diskusi vyváží uvedené příklady pozitivními rozhodnutími vůdců EU, která mají na život občanů jednotlivých států EU pozitivní dopady? Pokuste se o to. Bude to dřina.

[1] https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/juncker-prijimani-migrantu-patri-mezi-evropske-hodnoty-40296324