Předražený, nefunkční alibismus nenahrazuje účinnou pomoc

Pomáhá svět, a zejména EU, „uprchlíkům“ skutečně smysluplně? Nebo se jen neumí bránit? Nezapomíná se na to nejpodstatnější?

Nechci polemizovat s „vítači“ nebo „odmítači“ novodobého stěhování národů do Evropy, protože je stejně nepřesvědčím.
Vliv na změnu každodenního života i životních standardů v zemích, kde se „uprchlíci“, ať se souhlasem vlád nebo nelegálně, vyskytují, je zřetelný (uvozovkami mezi ně zahrnuji i ekonomické migranty). Příchozí pocházejí z jiných kulturních okruhů a tak si přinášejí i své vzorce chování, často i ty, které je přiměly vydat se na cestu do Evropy. Pár příkladů pro připomenutí:

• Desítky mrtvých v Charlie Hebdo, na Breitscheidplatz, v Nice,…není potřeba podrobněji připomínat.
• Požadavek na ubytování více než milionu „hostů kancléřky Merkelové“ v Německu způsobil nedostatek bytů, nájemné roste. [1] [2]
• Růst prodeje drog, což vyžaduje zvýšené náklady na policii, soudy, léčbu,…[3] [4]
• Náklady na „uprchlíky“ jen v Německu činí ročně přes 23 miliard €, tedy 6,5% ze spolkového rozpočtu, s celkovými výdaji cca 356 miliard €. [5] [6]
• Nože v Evropě nebývaly standardním nástrojem pro argumentaci. V posledních letech stoupá počet trestných činů za použití nože (v Rakousku během posledních 10 let trojnásobně)[7].
• Tlak „uprchlíků“ na likvidaci evropských standardů, které nejsou v souladu s názory muslimských příchozích, např. požadavek zákazu podávání vepřového ve školních jídelnách. [8]

Bylo by možné pokračovat ve výčtu hodně dlouho. Každý ať si rozhodne sám, zda negativa převýší pozitiva, tedy dobrý pocit ze zajištění lepší existence pro příchozí.

„Uprchlíci“ dostanou jídlo, oblečení a bydlení, ale na jejich vzdělání se dbá minimálně.
Je to skutečně účelná, účinná pomoc? Příchozí jsou většinou nedostatečně kvalifikovaní, jak jazykově, tak vzděláním. V roce 2018 přišlo do Německa ze zemí mimo EU 526 329 lidí. Z nich pouze 38 682, tedy 7,35% byli vyučení nebo vystudovaní. Ti pocházeli hlavně z Indie, USA, Bosny-Hercegoviny a Činy. [9] Pro uplatnění na pracovním trhu, ať již v Evropě nebo po návratu do své vlasti, „uprchlíkům“ nedostatečná kvalifikace mnoho naděje do budoucnosti neposkytuje. Život v uprchlických táborech není také plnohodnotný, trvale takto nikdo nebude chtít žít (doporučuji vtipně napsanou knihu reportáží z Německa „Čau uprchlíci“ od Tuvia Tenenboma[10]).
To se netýká jen těch šťastnějších, kteří se dostali do Evropy. Ještě horší situace je v uprchlických táborech mimo Evropu. Za roky, které stráví nečinně v uprchlických táborech, by se dala nejen odstranit negramotnost, ale mohli by se vyučit nebo vystudovat a získat tak dobré startovní podmínky pro novou etapu života po ukončení konfliktu v jejich zemi. Z „uprchlíků“, vyučených nebo vystudovaných v uprchlických táborech, by se mohla stát elita, která by zlepšila situaci v jejich vlasti, takže by nebyl důvod odtud utíkat. Náklady na toto vzdělání by byly nepatrné v porovnání s celkovými náklady na podporu „uprchlíků“. Zde by mohli najít smysluplné uplatnění i „aktivisté“ z „neziskového sektoru“. Dnes se dají prostřednictvím internetu vystudovat i prestižní univerzity. Zanedbávání vzdělávání „uprchlíků“ je největší prohřešek nejen politiků, kteří tvrdí, že „to zvládnou“ (Wir schaffen das), ale i těch v OSN.
Nejlépe je tento neřešený problém viditelný u již 4. generace „palestinských uprchlíků“. [11]

Není to nestoudný záměr vládců světa ponechávat miliony lidí v bídě a závislosti na almužnách? Geopolitika nezná slitování a uprchlíky lze zneužívat jako nástroj k prosazení cílů, o nichž se veřejně nemluví. Proto se politici neřídí příslovím: „Daruješ-li člověku rybu, nakrmíš ho na jeden den, naučíš-li ho lovit, dáš mu potravu pro celý život“, ani nejednají tak, aby každé rozhodnutí přinášelo prospěch oběma zúčastněným stranám („win-win“)?

P.S. Na otázku, zda je správné, když „mladíci“ prchají z válkou rozvrácených zemí nebo diktatur do (zatím) relativně klidné Evropy, si odpovězte poté, co si promyslíte, jak by se vyvíjela situace v Evropě ve 30. letech 20. století, kdyby všichni „mladíci“ z nacisty okupovaných zemí prchli a nečinně čekali na konec války v uprchlických táborech, třeba v Británii.

[1] https://echo24.cz/a/S2mXq/berlin-bojuje-proti-predrazenemu-bydleni-radnice-schvalila-strop-najemneho-na-pet-let

[2] https://mediendienst-integration.de/migration/flucht-asyl/zahl-der-fluechtlinge.html

[3] https://www.focus.de/politik/deutschland/kottbusser-tor-goerlitzer-park-warschauer-bruecke-weniger-straftaten-an-3-berliner-kriminalitaetsschwerpunkten-doch-es-gibt-zweifel_id_7821081.html

[4] http://www.focus.de/politik/deutschland/zustaende-in-berliner-polizei-akademie-die-lange-liste-der-vorwuerfe-gegen-die-berliner-polizei-vizepraesidentin_id_7800960.html

[5] https://www.bundesfinanzministerium.de/Monatsberichte/2019/02/Inhalte/Kapitel-3-Analysen/3-2-sollbericht-2019.html

[6] https://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/23-milliarden-euro-fluechtlingskosten-steigen-auf-rekordwert-16196951.html

[7] https://www.krone.at/2023855?

[8] https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/veprove-ve-skolni-jidelne-francouzsti-muslimove-se-bouri_201509301457_imanour

[9] https://www.deutschland.de/de/news/kaum-fachkraefte-aus-nicht-eu

[10] TENENBOM, Tuvia. Čau uprchlíci. ISBN 978-80-906593-7-7.

[11] https://cs.wikipedia.org/wiki/Izraelsko-palestinsk%C3%BD_konflikt#1948_-_1967