Šetřit se dá i na položce, která stojí 5 haléřů. Přibližně tolik stojí mikroténový sáček, do kterého si v obchodě balíte pečivo a další zboží.
Zejména hypermarkety se snaží šetřit každou korunu, tak nakupují ty nejtenčí sáčky, o tloušťce 4,5 mikrometru [1]. Nyní např. Lidl „vylepšil“ tvar sáčků a poskytuje vzor obdélníkového tvaru bez „vykousnutých“ uch k zavázání. Sáček bez uch je větší, ale paradoxně se do něj vejde méně zboží než do toho menšího s uchy. Pečivo si lidé dávají do sáčku proto, aby bylo hygienicky zabaleno. Do sáčku s uchy lze zabalit a zavázat 10 rohlíků, do toho většího bez uch jen 6, protože na zavázání je potřeba použít značnou část sáčku.
Zákazník ztratí při pokusu otevřít tenký sáček cca 3 vteřiny. I ten, kdo méně vydělává, např. 100 Kč/hod. si vydělá 0,03 Kč za vteřinu. Za dobu, co se pokouší o otevření sáčku by více vydělal v práci dvojnásobně více, než stojí sáček.
Na tomto „šetření“ tratí i hypermarket. Tenký sáček často neudrží váhu zboží, které propadne dnem. Ztráty ze znehodnoceného zboží pravděpodobně převyšují úsporu z nákupu levnějších, tenčích sáčků.
Zákazník se zdržuje při nakupování déle než je nutné neproduktivní činností, a to zhoršuje efektivitu prodeje.
Kdy na to „manažeři“ třeba v LIDLu přijdou, že šetří na nesprávném místě a vrátí se k efektivnějším, i když na první pohled dražší variantě sáčků s uchy a s větší tloušťkou stěny, jako je to běžné např. v Chorvatsku?
[1] https://www.ecofol.cz/mikrotenovy-sacek-v-roli-20x30-cm-detail-A200000101.aspx
