Cesta do pekel je vydlážděna i naivitou „Zelených“

Vše souvisí se vším. Kůrovec se suchem i s větrnými elektrárnami, i s nekompetentními politiky a řediteli firem, hledícími jen na zisk. 

60 000 MW instalovaného výkonu větrných elektráren jen v Německu, v Evropě 189 229 MW [1] , zpomaluje větry přicházející k nám od Západu - to jsou ty, které přinášejí déšť. Kdyby byly německé větrníky v jedné řadě, tak by na každý metr nejdelší „úhlopříčky“ Německa připadlo 75 kW instalovaného výkonu. Výška až 240 m. Proudění od vrtulí ovlivňuje atmosféru do daleko větších výšek třením a turbulencemi. Energie větru stoupá se 3. mocninou jeho rychlosti: W = 0,5 x 1,255 x v3. Tedy pro vítr o rychlosti 4 m/s je 39,2 W/m2, pro 15 m/s 2067 W/m2, pro 20 m/s 5200 W/m2. Uvažujme tedy pruh široký 1m, pro nějž odpovídá v Německu instalovaný výkon větrníků 75 kW. Větrníky umístěné v jedné řadě by odebíraly větru celou energii při 4 m/s od povrchu země do výše 1913 m, při 15 m/s do výšky 36 m, při 20 m/s do výšky 15 m. Větrníky tedy přemění na elektřinu větší procento z vánku, než ze silného vichru. Slabé větry ze západu a severu jsou zbrzděny a s nimi i postup mraků, tedy vody. Tomu odpovídá i změna podnebí u nás. Mizí slabé deštíky a zůstávají pouze silné deště. Naštěstí lze přeměnit max. 59% energie větru na elektřinu (Betzovo číslo). Příroda nemá ráda prázdno, proto zpomalené západní proudění je nahrazeno větry z jiných směrů. Z východu k nám moc dešťových mraků nepřijde, protože oceán je tisíce kilometrů daleko, na jihu deště z velké části zachytí Alpy.
Německo plánuje do r. 2030 postavit větrné elektrárny se šestinásobkem součaného výkonu, takže vliv na klima ve státech na východ od Německa bude podstatně větší.
O vlivu větrníků na změnu klimatu se moc nepíše. Velmi silný odpor Zelených a lobby výrobců tlumí diskusi na toto téma. Jen v Německu prý větrníky zaměstnávají 250 000 lidí. Tak se zamlčují i informace o vrtulemi zabitých ptácích, netopýrech a hmyzu.[2]
Jestli nevěříte tomuto zjednodušení, tak vás možná přesvědčí studie renomované instituce v odkazu [3].
Možná i proto je v posledních létech sucho a následně horko, protože méně deště znamená méně odpařování vody, a tím i méně ochlazování povrchu země.

Rozšíření kůrovce je částečně způsobeno suchem, částečně zrušením okamžité likvidace kůrovce v „1. zónách národních parků“. Z jednoho napadeného stromu se v další generaci kůrovec rozlétne na 7 stromů. Líhnou se 3 až 4 generace za rok. Násobit umí každý… Kůrovec špatně létá, ale je roznášen větrem. Ze Šumavy fouká většinou do vnitrozemí ČR, vítr na horách mění směr vzhůru, takže kůrovec takto může cestovat na velké vzdálenosti. Obdobně „cestují“ brouci požírající borovice v USA. K „cestování“ po republice kůrovec využívá i nákladní auta a vagony, které odvážejí nesanované kůrovcové dřevo.
V posledních letech usychají desítky milionů m3 smrků ročně (loni 18 mil. m3, letos se odhaduje na 10 mil. m3). Tím se v lese zadržuje méně vody, méně se jí vypařuje, což vede ke stoupání teplot (viz skupenské teplo výparné a „malý vodní cyklus“ – stromy na horách ze vzduchu „vyčesávají“ vlhkost).
Na Šumavě za posledních 30 let uschlo cca 300 km2 lesa, při 800 m3 dřeva/ha je to tedy 25 mil. m3, ekologická i finanční ztráta je ohromná. [4]

Dnešní vlády opakují chyby z minulosti. Následky zanedbání péče o produkční les se projevily po první světové válce, kdy mnišková kalamita trvala 10 let. I po druhé světové válce byla kůrovcová kalamita. Byly následkem odvedení lesníků do války, takže o produkční les se neměl kdo starat.

Klima je složitý systém, tisíce proměnných se vzájemně ovlivňují. Ledovce v Evropě neroztály vlivem ohňů pralidí. Možná už jsou počítače, které by zvládly změny klimatu předpovědět, pokud by lidé byli schopni přesně zadat potřebná data. Malá změna jedné veličiny může ovlivnit celý systém. Obdobně jako chybné pootočení volantu za jízdy způsobí dalekosáhlé následky.

I kdyby se člověk při modelování nespletl, což je nepravděpodobné, tak by prezentaci výsledků ovlivnil lobbing zájmových skupin i geopolitika. Co kdyby se povedla „elektromobilita“ a cena ropy by klesla pod 10 USD/barel? Kdo by vydělal a kdo prodělal? Jak by to ovlivnilo svět? Možná víc než změna klimatu.

Zajímalo by mě, zda se nebudí ze snů hrůzou ministři a ochránci životního prostředí a jejich příznivci, když si vzpomenou, jak dlouhou cestu do pekla svými naivními názory zatím vydláždili.

[1] https://oze.tzb-info.cz/vetrna-energie/19240-svetova-inventura-vetrne-energetiky-v-roce-2018

[2] https://www.ndr.de/nachrichten/Tiere-als-Opfer-der-Windenergie-,windkraft319.html

[3] https://news.harvard.edu/gazette/story/2018/10/large-scale-wind-power-has-its-down-side/https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/masivni-vyuzivani-vetrnych-turbin-muze-podporit-zmeny-mikroklimatu-zpusobit-rust-teploty

[4] https://www.youtube.com/watch?v=mQUI809Ib3I