Post-Lisabon

Když otcové zakladatelé sepsali americkou Ústavu v září 1787 ve Philadelphii, rozhodli, že bude platit, pokud ji ratifikuje nejméně devět států z tehdy třinácti – a to ve státech, jež ji ratifikují. Připustili tudíž, že některé státy se k federaci nepřipojí. Nakonec se připojily všechny – a pak, samozřejmě, sedmatřicet dalších.

Otcové zakladatelé USA tudíž neudělali dvě chyby, které neustále dělají naši euronadšenci. Zaprvé netrvali na tom, že novou ústavu musejí ratifikovat všechny státy tehdy volné americké konfederace, a zadruhé jednali přímo, čestně, na rovinu. Jejich „integrační proces“ neměl charakter plíživého komplotu, jenž by salámovou taktikou chtěl smlouvou za smlouvou dokopat občany k federaci, aniž by to jasně řekl. Naopak, oni Ústavu nové federace napsali otevřeně, sepsali její obhajobu, Listy federalistů, a dali občanům v jednotlivých státech na výběr: ano, nebo ne. 

A to je i cesta pro Evropu po irském odmítnutí Lisabonské smlouvy. Ta měla platit, kdyby ji přijaly všechny země EU. Irsko ji odmítlo. Takže neplatí a tvářit se opačně je projevem arogance. Naopak, cestou je napsat novou Ústavu, žádné několikasetstránkové monstrum, nýbrž Ústavu, jež se vejde na list papíru A3 – jako tehdy ve Philadelphii. A pak si obyvatelé jednotlivých zemí EU budou moci vybrat – chceme pokročit dál k federaci, anebo nechceme? Přímo, čestně, na rovinu. Některé země se pro federaci rozhodnou, jiné ne. 

Odmítnutí Lisabonu je konec jednorychlostní a začátek vícerychlostní EU. Je špatné, aby země, které se federalizovat chtějí, nutily k federalizaci země, jež se federalizovat nechtějí. A stejně špatné by bylo, kdyby ty, které se federalizovat nechtějí, bránily v další integraci a federalizaci těm, jež ke vzniku Spojených států evropských přistoupit chtějí. 

Není povinností žádného státu EU se k federaci připojit, ale pak rovněž není žádnou povinností federace přijmout za člena jakýkoli další stát, jenž se původně nepřipojil. Texas žádal o přijetí do USA třikrát a třikrát byl odmítnut. Přijat byl až na počtvrté. Lisabon byl v Irsku odmítnut, euroskeptici se radují. Ale ať si dají pozor, z čeho se vlastně radují: nyní vznikne z části EU federace, na jejíž podobu a politiku nebudou mít vliv žádný. 

(Publikováno v týdeníku Týden č.25, dne 23. června 2008.)