Otto von Habsburg, RIP
Je to ironie dějin: z posledních habsburských pretendentů a panovníků za poslední nějaká dvě století byl to ten nejinteligentnější a s největším politickým rozhledem; přesto mu trůn unikl o vlásek. Můžeme se jen domnívat, jak by spravoval své země a vládl svým národům, kdyby se stal vladařem. Osobně jsem přesvědčen, že dobře a úspěšně.
Je neuvěřitelné, jak málo se za svou politickou kariéru mýlil; v jak mnoha otázkách měl pravdu. Zapřísáhlý nepřítel nacismu a komunismu. Neúspěšně se snažil v roce 1938 zabránit Anschlussu Rakouska a dělal co mohl, aby přiměl Rakušany k ozbrojené obraně proti německé okupaci. Marně, leč na seznamu Gestapa si tím vykoledoval jedno z prvních míst lidí určených k okamžitému zatčení a deportaci do koncentráku. Unikl z Belgie přes Francii a Portugalsko dále na západ, do USA. (Kde by ve 20. století byli všichni ti mnozí v Evropě perzekuovaní Evropané, od anarchistů až po monarchisty, kdyby USA nebylo?).
Ke sklonku války se snažil zabránit komunizaci té části střední Evropy, jejíž komunizaci se zabránit ještě dalo. Opět neúspěšně.
Evropan, Evropan par excellence. Mohli bychom říci „Pan Evropa“! Jeho předkové byli Evropané snad bezpočtu národností – jeden z jeho předků, císař Karel V., který žil v 1. polovině 16. století, měl za jednu babičku Isabelu Kastilskou, za druhou babičku Marii Burgundskou, za jednoho dědečka Maxmiliána Rakouského a za druhého dědečka Ferdinanda Aragonského. Jaké národnosti je pak jejich potomek? Evropské.
Ptali se ho v USA za druhé světové války, jakou národnost má, kým se cítí být? Co měl odpovědět? Jeho říše rozparcelovaná a okupovaná, ta její část, kde byl arcivévodou, vymazaná z mapy světa a připojena k říši cizí, ke svému tehdejšímu překvapení vypustil z úst slovo „Evropan“. Pak už nikdy nebyl nikým jiným.
Jako Evropan věděl, že Evropa, to není jen Evropa západní, ta za studené války svobodná a demokratická, ale že Evropa je i Evropa střední a východní, ta Sověty ovládaná a okupovaná. Málo hlasů v Evropě západní po celou dobu studené války volalo tak konzistentně a silně po tom, aby se k západní Evropě jednoho dne připojila i Evropa střední a východní, aby byla ze svého sovětského a ruského područí vymaněna a připojila se ve svobodě ke té druhé polovině naší evropské civilizace společné.
Národy a země střední Evropy měly podle něho historické a morální „právo na Evropu“, právo být Evropou, a právo být za Evropu považované. Praha, Varšava, Bratislava, Budapešť Ľubľana či Záhřeb nejsou Evropou o nic méně než Londýn, Paříž, Madrid, Řím, Brusel či Kodaň. Málokdo na západ od nás to říkal a deklaroval tak silně a konsistentně jako on.
Potkal jsem ho dvakrát. Na jeho přednášce v Praze na Univerzitě Karlově a na jeho přednášce ve Vídni na zámku Neuwaldegg. Přednášky pokaždé brilantní. Ať už tématem byly Evropa, Rusko, Balkán, křesťanství, poučení z 20. století či cokoli jiného, bylo to brilantní. (Jeden příklad za všechny: „…největší zahraničněpolitičtí státníci 19. století, Metternich, Bismarck a Disraeli, ať už se mezi sebou lišili jakkoli, v jedné věci se shodovali naprosto: nikdy nedopustit, aby Rusko zasahovalo do Evropu a Evropu rozdělovalo…“)
A to jste ho měli slyšet vyprávět ten heroický příběh o hrstce statečných z jeskyně Covadonga, kteří nakonec otočili kolo dějin a obnovili na celém jednom poloostrově svou civilizaci… (viz bulletin OI, Otto von Habsburk, Právo na Evropu).
Největší jeho vášní byla zahraniční politika. Byl to ten nejlepší evropský ministr zahraničí, který se ministrem nikdy nestal. Jaká to škoda, jaký to nevyužitý talent! Nikoli však nevyužitý naprosto: chtěl bych být muškou na zdi a poslouchat ty jeho konverzace se světovými státníky, a rady, které jim dával, od králů v arabských muslimských zemích, přes několik francouzských premiérů a presidentů, diktátorů ve španělsky a portugalsky mluvících zemích světa na několika kontinentech, přes demokratické německé kancléře, několik amerických presidentů, jednoho generálního tajemníka KS Sovětského svazu, až po nové demokratické státníky ve střední Evropě po roce 1989 opět svobodné, tzn. státníky v zemích a národech, jež byly vlastně „jeho“.
(Anekdota, Vídeň, rok 2006, šampionát ve fotbalu. Dr. Otto Habsburg-Lothringen se ubytuje ve vídenském hotelu a vidí, že v hale běží televize, přenos z fotbalového zápasu. Ptá se recepčního - „kdo s kým hraje?“ Recepční mu odpoví /německy/: „Österreich - Ungarn“ Otto však naléhá: „Ale proti komu?“)
Teď zemřel, náš nekorunovaný císař a král, a připojil se ke své matce, císařovně Zitě, a svému otci, blahoslavenému císaři Karlovi (taky osud: ztratil říši, získal Nebesa!). My však budeme s vděčností i nadále vzpomínat na jeho odpor a zápas proti totalitarismům, na jeho hlubokou a velkou loajalitu vůči Evropě – Evropě celé a svobodné –, a jeho neutuchající úsilí o to, aby „jeho“ národy z Evropy střední a východní zaujaly v Evropě to místo, které nám po právu náleží.
Císařská a královská výsosti, odpočívejte v pokoji.
Roman Joch
Rovnost v odměňování neexistuje – a ani existovat nemá
Asi bych měl začít plným doznáním: miluji svobodu, nenávidím rovnost. Přesněji, miluji svobodu – a proto nenávidím rovnost. My lidé jsme nestejní, jsme odlišní, lišíme se od sebe v talentech, nadáních, schopnostech, zálibách. Prostě nejsme identičtí. Tudíž čím větší máme svobodu, tím více můžeme své přirozené nestejnosti projevovat a tím větší majetková nerovnost ve společnosti nastane.
Roman Joch
Zeman a islám
Prezident Zeman si dovolil na recepci u příležitosti státního svátku státu Izrael říci, že atentátník při vraždách v Židovském muzeu v květnu v Bruselu nejednal jen tak, nýbrž byl pod vlivem „islámské ideologie“. A rozpoutalo se hotové peklo, či vlastně „džahana“. Mnozí dostali kopřivku z toho, že Zeman si takhle dovolil urazit islám a všechny muslimy, z nichž, jak všichni přece víme, většina jsou umírnění a mírumilovní.
Roman Joch
Pomník letcům na Klárově
Na Klárově byl nakonec umístěn okřídlený lev - pomník našim letcům bojujícím za Druhé světové války v britském letectvu – navzdory námitkám a protestům památkářů. Při vší úctě vůči památkářům, je dobře, že v tomto případě na jejich námitky ohled brán nebyl, neboť v tomto případě jejich protesty po právu mají jít stranou.
Roman Joch
Potraty prenatální a postnatální
Začnu doznáním, že jsem proti potratům. Považuji je za zabíjení lidských bytostí; embryo či plod nejsou ničím jiným, než člověkem, byť malým a velice mladým, v nejranějším stádiu svého bytí. Argument, že člověkem nejsou, protože jsou „shlukem buněk“, je nepřesvědčivý. Dítě a dospělý člověk jsou taky shlukem buněk.
Roman Joch
Sto let od „mokré práce“ v Sarajevu
...když se podíváme na fakta, nelze se vyhnout závěru, že v červenci 1914 Rakousko bylo v právu!
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Tuleja publikoval i v pochybných vědeckých časopisech, nyní žádá o stažení článků
Kandidát TOP 09 na ministra pro vědu Pavel Tuleja požádal Slezskou univerzitu, aby stáhla z jeho...
Poslanci mají jednat o zákoníku práce, ANO chce zabránit výpovědi bez důvodu
Přímý přenos Poslanci mají začít projednávat úpravu zvyšování minimální mzdy. Novela zákoníku práce předpokládá...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 144
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4501x