Doba se mění. Hodnota peněz se mění. Lidské hodnoty se mění. Žebříčky hodnot se mění a žebříčky televizní sledovanosti se taky mění. A špekáčky, tak ty se mění úplně nejvíc.
Pamatujete z dob dětství, jak chutnaly obyčejné špekáčky napíchnuté na obyčejném klacku, nakrojené obyčejným nožem – takzvanou rybičkou - a opékané na obyčejném ohni? Úplně cítím tu vůni, jak tuk skapal do plamenů, což malinko víc oheň rozdmýchalo a provonělo vzduch lahodným kouřem, a my jsme ustupovali před prskajícími a sálajícími ohnivými jazyky, a dávali jsme pozor, aby nám buřt do ohně nespadnul a když už se tak někdy stalo, tak jsme se snažili ho honem honem vytáhnout, aby nám neshořel, jenže byl tak umouněný od popela, že se nedal stejně jíst. Ale my jsme měli ještě v záloze – totiž v popelu – brambory, které se tam pomaličku pekly, a na které došla řada až po špekáčcích a po táboráku. A buřtíky se nám krásně rozšklebovaly a ještě krásněji černaly a když jsme je stáhli z klacků na chleba, to byla mana! Což jsme tehdy vlastně neznali - takové slovo jako mana, a tak jsme říkali, že je to bašta nebo prostě a jednoduše žrádlo. Dnes už tolik špekáčky neopékám a už jen málokdy nad ohněm. Od té doby, co jsem se přestěhovala do bytovky, to ani tak nějak moc nejde, navíc jsem české národnosti a doma si ohýnky nezakládám. Tak se občas nechám na nějakou tu grilovačku pozvat. Ano, na grilovačku, protože klasický ohýnek táborákového typu už aby člověk pohledal. I to je zaviněno novou, moderní dobou, ale na to si nestěžuji. Pokud se sejde dobrá parta, nemusí se daleko chodit pro kytaru, zpěvníky a hlavně dobrou náladu, a to je to nejdůležitější. Na tom, zda je plápolající ohýnek obehnán kameny nebo se třepotá v super moderním grilu, už vůbec nezáleží. Důležité je nezapomenout přikládat polínka. Ale ty špekáčky! Tady teprve padla kosa na kámen! Co se s nimi stalo? Proč už nevoní jako dřív? Proč se nechtějí zaboha opéct do krásné hnědočerné (odpůrci by řekli karcinogenní) barvy? Proč nejsou na povrchu s křupavoučkou kůrčičkou? Proč se nám během opékání jaksi podivně zkroutí a ztratí svůj tvar, obsah, chuť i vůni? V dobách dřívějších nebyl v obchodních sítích takový výběr nejrůznějších druhů špekáčků, buřtů, párků ani klobásek. V dřívějších dobách vlastně nebyly obchodní sítě. Ale zato byly vynikající, poctivé, neošizené a masem vonící (a samozřejmě i maso obsahově skýtající) špekáčky.
