Od počátku odsouzený ke konfliktu: před 85 lety vznikl samostatný Irák
a dodnes hledá svou státní ideu. Přitom Kurdové jsou jen jednou částí problému, tou druhou je odvěké sektářské nepřátelství mezi sunnity a šíity, v posledních letech dále problematizované vznikem tzv. Islámského státu, který mnozí sunnité, alespoň zpočátku, podporovali a bez jejichž podpory a laxnosti mezinárodního společenství by se tento rádoby „ státní útvar“ nemohl v regionu tak silně etablovat. Nabízí se tedy otázka, jak dál koexistovat v zemi, poznamenané krutostmi posledních let, když už teď začíná být jasné, že zatímco islamisté ztrácejí další a další území, na dobytém teritoriu hrozí chaos a nové sektářské boje. Centrální vláda v Bagdádu nemá pod kontrolou celé území a jednotlivá etnika a náboženské skupiny chtějí po sebe urvat co nejvíce a vyřídit si mezi sebou účty.
Počátek dnešního konfliktu nalezneme v období po 1. světové válce, kdy po porážce osmanského Turecka řešily Velká Británie a Francie, co si vlastně s jeho obrovskými arabskými državami počít. Během války sice byly uzavřeny některé tajné dohody a učiněno mnoho slibů (některá území byla dokonce slíbena několika stranám), ale po válce bylo všechno jinak. Nezávislý arabský stát nevznikl (původně ho Britové Arabům přislíbili, pokud povstanou proti Osmanům - tuto zradu arabský svět Západu nikdy nezapomněl a o Kurdy se již tenkrát nikdo nezajímal) a na Versailleské mírové konferenci si Francie a Velká Británie rozdělily Blízký východ formou mandátních území. Britové měli tehdy hlavně zájem o oblast Mosulu s jeho ropnými poli (ostatně o ropu jde i dnes) a tak byly staré osmanské provincie Basra, Bagdád a Mosul spojeny v jeden administrativní celek pod britskou kontrolou. Nikoho tehdy nenapadlo, že takovýto celek jinak mnoho smyslu nedává. V roce 1919 tu nebyli žádní Iráčané; historie, náboženství, geografické podmínky tamější lid spíše rozdělovaly, než spojovaly. Populaci tvořila polovina šíitů, a čtvrtina sunnitů a další menšiny od židů po křesťany. Kromě náboženství tu byla ještě další trhlina: zatímco polovina obyvatel byli Arabové, zbytek byli Kurdové, Peršané či Asyřané. Dát dohromady tyto tři provincie a očekávat, že vznikne národ, bylo přinejmenším naivní, navíc v té době nikdo netušil, jaké potíže vzniknou, když se tak různorodá populace vtěsná do jednoho státu. Navíc Britové po získání mandátu předpokládali, že v regionu zůstanou celé generace. Nepočítali ale s postupným rozmachem arabského nacionalizmu a už v roce 1921 dali váhavý souhlas se vznikem Iráckého království. Britové nakonec souhlasili i s vyhlášením nezávislosti Iráku 3. října 1932, ale i nadále si zachovali část svého vlivu. Po druhé světové válce zažila země řadu turbulentních období, po převratu v roce 1958 se Irák stal republikou, po dalším převratu v roce 1963 zemi ovládla socialistická strana Baas, sdružující převážně menšinové sunnity (které ostatně protežovali už Britové) a od roku 1979 pak železnou rukou zemi vládl Saddám Husajn. Po vstupu USA a spojenců do Iráku v roce 2003, s cílem svrhnout Saddámovu brutální vládu se ukázalo, že vzhledem k etnickému rozdělení Iráku a tisíciletému konfliktu mezi sunnity a šíity je mnohem obtížnější nastolit pluralitní demokracii než svrhnout samotného diktátora. Šíité, po desítky let utiskováni režimem, chápali demokracii jako potvrzení své početní převahy a sunnité chápali nové pořádky jako zahraniční represi. Kurdové, kteří nezapomněli na brutální útisk z Bagdádu a nedostatečnou podporu ze zahraničí se ještě více opevnili na severu země. Po pádu režimu a konečném stažení amerických vojsk v roce 2011, zemi zasáhla vlna protestů, kterou Západ malebně nazval Arabské jaro a které se přelilo v útoky sunnitských ozbrojených skupin proti většinové šíítské populaci, s cílem podlomit důvěru ve schopnosti centrální vlády se šíitským premiérem v čele, kdy po kolapsu irácké armády začala nabírat na síle organizace Islámský stát…
Je však velký problém představit si a chtít spravedlivější uspořádání. Je tu možnost dát Kurdům jejich vlastní stát, na druhou stranu je tu reál-politika, kdy se nejen Západ snaží zachovat co nejdéle stávající hranice, neboť panují všeobecné obavy, že by jejich změna vyvolala ještě větší destabilizaci. Proti demontáži Iráku jsou z nejrůznějších důvodů momentálně úplně všichni (s ohledem na vlastní historii s kurdskými emancipačními snahami sympatizuje Izrael). Turecko, Írán a Sýrie, které mají vlastní významné kurdské komunity, se obávají o integritu svého území a situaci komplikují i pokračující boje s tzv. Islámským státem. Zdá se však, že přes momentální blokádu a harašení zbraněmi ze strany centrální vlády v Bagdádu, sehrají značnou roli i ekonomické zájmy. Ankara v roce 2014 podepsala s Irbílem obchodní smlouvu, týkající se zejména energetických zdrojů, v Kurdistánu působí na 4000 tureckých firem, mnoho firem v západním Íránu obchoduje s kurdskými dodavateli a navíc krátce před referendem ruský energetický gigant Rosněfť podepsal smlouvu o rozvoji kurdských ropných a plynových polí v Kirkúku ve výši 1 miliardy dolarů.
Versailleská mírová konference řešila uspořádání Blízkého východu bez Kurdů, a ukázalo se, že to stabilitě regionu neprospělo. Dnes by však bylo naopak chybou řešit „ kurdskou otázku“ bez širšího uspořádání v regionu. Zatím není úplně jasné, jaké bude další směřování státu oslabeného vnitřní nejednotou. V poslední době se zmiňuje konfederační uspořádání v Iráku. Pokud by však měla být do budoucna v zemi zachována rovnováha a stabilita, nabízel by se pro začátek model trojkonfederace: na severu irácký Kurdistán, sunnité uprostřed a na jih od Bagdádu šíité. Tento model by asi nebyl úplně ideální (nebylo by asi možné zohlednit nároky minorit, jako jsou Jezídové nebo iráčtí Turkmeni), ale tři hlavní etnicko-náboženské skupiny by se mohly reálně ztotožnit s alespoň nějakým způsobem vymezenou územní suverenitou a začít na svém území budovat státoprávní uspořádání. Vzhledem k panujícímu chaosu v regionu to však může být v dosti vzdálené budoucnosti.
http://www.middleeasteye.net/news/iraqi-pm-promises-defend-kurds-against-any-attack-1727748641
https://www.debka.com/iraq-slim-hope-iranian-turkish-backing-kurds-even-economic-warfare/
Jitka Mikysková
Patová situace na Korejském poloostrově: důsledek dávné remízy
Poslední dobou se stále více potvrzuje, že řada nynějších světových krizí má své kořeny ve více méně blízké či vzdálenější minulosti. Nejnovějším přírůstkem je eskalace napětí mezi USA a Severní Koreou,
Jitka Mikysková
Ruské manévry Západ 2017: tajný plán Moskvy pro okupaci nebo zbytečná panika?
Rusko-běloruské cvičení ZAPAD 2017, které má začít 14. září, vzbuzuje emoce již řadu měsíců. S vojenskými cvičeními je v poslední době vůbec potíž: když je pořádá NATO, protestuje Rusko, když pořádá cvičení Rusko,
Jitka Mikysková
O migranty z Afriky evropské země nestojí, ale V4 dostala zase vynadáno
V4 to tento týden opět schytala od italského premiéra Gentiloniho, aby Itálii nepoučovala, ale přitom v dopise, který mu zaslala, se například uvádí, že před vpuštěním migrantů do Evropy je třeba odlišit uprchlíky od ekonomických
Jitka Mikysková
Přehnané ukrajinské ambice: skeptická EU, naštvané Rusko
Že Ukrajina příliš spěchá na členství v EU a NATO se ukázalo po úterním summitu EU - Ukrajina v Kyjevě. Ukrajinský „evropský sen“ EU evidentně nesdílí.
Jitka Mikysková
Migrace z Afriky se stala pro summit G20 okrajovým tématem
Jedno z avizovaných klíčovým témat - migrace z Afriky, se na summitu G20, zdá se stalo tématem okrajovým a světoví lídři , ač mohli a měli, se věnovali raději přemlouvání Spojených států.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 32
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1350x
Dante, Ráj, zpěv 17