Jedním z méně estetických projevů ovulace je tvorba drobných šupinek na nose. Po několika hodinách na silném utažském slunci v Arches ovulujeme všichni. Bez ohledu na pohlaví a sílu ochranného faktoru.
Arches je jedním z nejnavštěvovanějších, nejfocenějších a nutno přiznat nejhezčích národních parků. Proslulá okna z červeného pískovce jsou známá z katalogů cestovních zájezdů. Naživo jsou ještě červenější, větší a impozantnější. Nicméně udělat fotku bez přítomnosti několika dalších turistů je téměř nemožné. Byl to první park, kde jsme museli čekat frontu na parkování. Svou originalitou u mě přebil Monument Valley hned na plné čáře.
Slova, která nejlépe vystihují tento unikát, jsou: intimnost a velkolepost. Barevné řazení je jednoznačně ohnivá červeň, která zesiluje s postupující denní dobou a intenzitou slunečního žáru. Je naprosto nemožné udělat špatnou fotku. Navíc, v každém národním parku host obdrží mapku s časovým doporučením focení jednotlivých objektů. Po našich zkušenostech se nejlepší fotopříležitosti vyskytují až odpoledne, kdy jsou masivy pořádně vyhřáté a rozzářené. A samozřejmě při západu slunce.
I tento park není na jedno brdo, ale je zde několik odlišných přírodních krás: pískovcová okna, monumenty, zkamenělé duny, pískovcové oblouky, vysoké skály s úzkými průlezy, pole kvetoucích kaktusů.
Jeden z nejznámějších monumentů této oblasti je soud Courthouse Towers, který je naprosto věrohodný. Dalším lákadlem je Balanced Rock, která z několika úhlů vypadá jako Snoopy. Mě nejvíce oslovila oblast vysokých skal, masivu, který rozpraskal a rozestupy pro průchod jsou v mnoha místech maximálně na jednoho člověka evropských rozměrů. Připadala jsem si, jako bych byla malé písmenko, které prochází stránkami knihy. Jako všechny masivy i tento se pod tíhou erozí a času mění, takže jsme míjeli lokalitu s nedávno odpadlou vrchní vrstvou pískovce. Naštěstí zrovna odpočíval…
Za zmínku určitě stojí pole kvetoucích kaktusů. Barvy jsou různé. V době naší návštěvy začínaly nakvétat a plně kvetly pouze v oblasti uzavřené a chráněné okolními masivy ze všech stran. Odhaduji, že za 14 dní, to bude plně rozkvetlá louka. Vědět to, plánovala bych návštěvu o něco déle. Ale i tak mě potěšily pouštní růže (vzrostlé husté keře s malými bílými nebo žlutými květy), které mají silnou omamnou vůni. Jestli je Arizona země zvuků, Utah je země vůní.
Řada oblouků z pískovce, je tak obří, že nemůžete uvěřit, že drží pohromadě, ne nadarmo se tato oblast nazývá Devils Garden. Touto oblastí vede příjemný trail. I zde, jako v jiných parcích, jsou nahodile určité oblasti uzavřené pro nebezpečí pádu kamení. Co je k vidění dnes, zítra už nemusí být. To platí několikanásobně o Landscape Arch, ze kterého se před několika lety odlomila výrazná část, přímo v hledáčku jednoho z fotografů.
Přísná pravidla zakazují pohyb mimo určené stezky. V oblasti Fiery Furnace je průchod bez ticketu (příp. průvodce) trestán pokutou 500 dolarů (což ještě není tak hrozné) jako sazbou až půl roku natvrdo (zde asi neplatí přiměřenost trestu). Za příplatek tato lokalita stojí, neboť se prochází úzkou štrekou mezi sloupovitými útvary připomínající buclaté homole cukru ochucené brusinkovou trestí.
V parku lze kempovat, proto máte-li možnost, stravte tu dva dny! Společnost vám budou dělat, veverky, ještěrky, kojoti, lvi a nezapomenutelný západ slunce.
