From NY with love II Oslava Freuda

Kdo má problémy s krční páteří, ten ať na New York rovnou zapomene. Hlavu zakloněnou tu máte prostě pořád. New York je plný falických symbolů a myslím, že ho tatíček psychoanalýzy miloval zrovna jako já.

Pokud vás bolí hlava, New York je skvělá medicína.

New York je město protikladů. A myslím, že v žádném velkoměstě, které jsem navštívila, to nebylo tak markantní. V několika průvodcích jsem četla, že zelené jablko je sice krásné, ale dost špinavé. Moje zkušenost však říká něco jiného. Ulice New Yorku jsou čisté a mají řád. Jedinou vadou na kráse zeleného jablka jsou bezdomovci, kteří jsou v centru New Yorku zalezlí jako červi v zmiňovaném jablíčku.

Jak jsou ulice čisté, je metro špinavé.  Ale místní to neřeší. Jednomu černochovi upadla žvýkačka a s ledovým klidem ji vložil zpátky do pusy. V metru je toho vůbec hodně k vidění, ale nic z toho byste si nepřáli vidět dvakrát. Ano, jízda metrem, obzvlášť na okraji New Yorku je jenom pro otrlé cestovatele. (Pro zajímavost, v loňském roce přišlo v tomto metru o život 48 lidí při střetu s jedoucím vagónem.)

Tím se dostávám k tomu hlavnímu. Není New York, jako New York. Když jsme opustili letiště JFK a vydali se do centra, dost dlouho trvalo, než jsem měla pocit, že jsme v civilizaci. NY je tvořen několika vrstvami, stejně jako jablko. To krásné centrum na Manhattenu, po kterém turisti baží, je jenom zlomek velkého jablka. NY je tvořen několika vrstvami. Manhatten je zdravé jádro, ve kterém je vše na co si vzpomenete, zaštítěno nezměrným luxusem a iluzí dokonalosti a všemožnosti. Pak je tu sladká dužina, což jsou okolní čtvrti, kde se nežije špatně. Čím víc se však dužina přibližuje ke slupce, ubývá na luxusu i stylu. Domy, které jsou na okraji NY, mi připadají jak filmové kulisy z westernové vesničky. Slupka, kterou je velké jablko potaženo, jakoby ani nepatřila k tomuto městu, domy jsou v dezolátním stavu, v ulicích je nepořádek, a vše je haleno změtí nadzemního elektrického vedení.

NY, to je velká diverzita: je zde luxus i bída, multikulturnost, čistota a špína, ale i vůně a smrad.   

A když už jsem začala těmi falickými symboly, musím se pochlubit, že jsem jich hned několik navštívila. Ale v NY to není žádný problém. Jsou na každém kroku.

Nejdříve jsme vyrazili do Rockefeller Center na Top of the Rock, kde nás během pár desítek vteřin výtah vyvezl do 67. patra, odkud je jedinečný výhled. Kvůli sebevrahům je střecha chráněna vysokými skly, díky nimž se člověk cítí skutečně bezpečně.

Další výšková budova, kterou jsme navštívili, bylo Chrysler Building, kde je pro běžného návštěvníka přístupné pouze atrium v přízemí, nicméně i to stojí za zhlédnutí, protože tento architektonický skvost z roku 1930 nabízí dle mého nejhezčí vnitřní výzdobu z mnou navštívených mrakodrapů.

Večer jsme trošku nečekaně zařadili Empire State Building, abychom s živou pamětí mohli porovnat noční a denní výhled na New York a srovnat krásu těchto mrakodrapů, o jejímž prvenství návštěvníci neustále polemizují.

Za mě, ačkoli zde hraje roli osobní vkus, je lepší navštívit tyto budovy přesně jako my. Rockefeller Center ve dne, a Empire State Building v noci, neboť z něho lze v 86. patře udělat jedinečné fotky a mimo jiné je zde pocit, že vidíte hloubku pod sebou nesrovnatelně větší. Pokud jde o vnitřní krásu budovy, vede pro mě jednoznačně Rockefeller Center.

Ten den jsme stihli ještě Central park, který určitě stojí za procházku. Nezařadila bych ho sice k nejkrásnějším parkům, které jsem navštívila, ale na druhou stranou tráva zde byla zelená, psi vychovaní a turistů málo.

Zvládli jsme i jedno muzeum, American Museum of Natural History, ke kterému bych ve zkratce řekla: sem by se měli kurátoři sbírek jezdit povinně dívat, jak udělat muzeum zábavné. Najdete zde úplně vše a vše působí živě. Hned vedle stély Chamurappiho zákoníku je replika Věstonické Venuše.

St. Patricks Catedral určitě také stála za návštěvu mimo jiné pro možnost porovnání, jak lze krásnou katedrálu utopit ve změti mrakodrapů, anebo naopak začlenit do New Yorského chaosu. To je věc pohledu.

Budovu OSN připomínající nadzemní atomový kryt je možno projít za 2O dolarů anebo stačí využít výhled. Vše je jen na návštěvníkovi, nicméně musí projít zevrubnou bezpečnostní kontrolou, která je v NY na každém rohu. O její důslednosti pochybuji, ale ještě nikdy jsem nebyla na rentgenu osmkrát za den.

V noci jsme ještě zvládli Times Square a Brodway, ale noční NY je kapitola sama pro sebe, tak si to nechám na příště. Protože, další věc, kterou jsem se o NY naučila: Noční NY je mnohem krásnější!