Nová evropská desetiletka ekonomiku nespasí
Komise v tomto dokumentu vytyčila pět navenek krásně znějících cílů: 1) zvýšit podíl pracujících v produktivním věku na 75 % ze současných 69 %, 2) navýšit podíl vládních výdajů na výzkum a vývoj z 1,9 % na 3 % HDP, 3) 20 % snížení emisí skleníkových plynů, navýšení podílu energií z obnovitelných zdrojů o 20 % a 20 % zvýšení energetické účinnosti, 4) pokles počtu chudých Evropanů o 20 milionů, 5) nárůst počtu vysokoškolsky vzdělaných z 31 na 40 %.
Horší než samotné, někdy arbitrárně stanovené cíle, o kterých by se ovšem také dalo diskutovat, je však způsob, jakým ji chce EU dosáhnout. Tím jsou aktivní zásahy státu do ekonomiky, které prý povedou k jejímu oživení. To je největší omyl představené strategie.
Centrálně plánovanou ekonomiku už jsme tu měli. A proto moc dobře víme, že nefunguje. Bylo tomu tak v naší relativně malé a homogenní zemi a proč by to mělo být jiné v mnohem složitější situaci devětadvaceti různorodých členských ekonomik? Regulace a řízení z ústředí hospodářský růst nepřinesou. Tomu napomůže spíše pružný pracovní trh, omezení byrokracie, nízké a jednoduché daně a vymahatelné právo. Nic takového však bohužel mezi prioritami nové evropské strategie nenajdeme. Bohužel.
Budovatelské pětiletky minulého režimu máme ještě v živé paměti všichni. Že byly naplňovány jen za cenu neustálého čachrování s čísly, snad není nutné nijak zvlášť připomínat. Jak ukazuje řecký příklad, podobných statistických kejklí se neštítí ani současná generace Evropanů. Bruselští cifršpióni nejsou s to zajistit ani dodržování současných fiskálních pravidel pro fungování měnové unie a přesto vytvářejí další a další regulace, které nás prý dovedou k zářným zítřkům. Mějme se na pozoru. Už jen kvůli naší historické zkušenosti.
Vize 2020 a skutečnost na Šumav
Na počátku roku 2010 je neobvyklým a uspěchaným způsobem prosazována dohoda mezi obcemi v NP Šumava a Ministerstvem životního prostředí nazvaná Společná vize Šumava 2020. Hlavními aktéry, kterým na co nejrychlejším prosazení dohody velmi záleží, jsou L. Miko, M. Bursík, F. Pelc a F. Krejčí.
"Otáčko" v Českém Krumlově: přesun o pár metrů za půl miliardy?
V tichém přítmí Nostického paláce na Maltézském náměstí vznikají grandiózní plány na přesun otáčivého hlediště v Českém Krumlově. V tomto paláci nesídlí nikdo jiný než Ministerstvo kultury ČR. Překvapivě se již však nejedná o vymístění otáčka mimo zámeckou zahradu, po kterém památkáři řadu let volali, ale pouze o přesun o několik desítek metrů v rámci samotné zahrady!
Gruzie se brání Rusku
Zakavkazská republika Gruzie, ležící na okraji Černého moře se zhruba čtyřmi a půl miliony obyvatel, se v poslední době potýká s obrovskými problémy v důsledku obsazení Abcházie a Jižní Osetie ruskou armádou. Obě gruzínské enklávy se silnými vazbami na Moskvu vyhlásily v 90. letech 20. století jednostrannou nezávislost (v této souvislosti připomeňme, že až do války v srpnu loňského roku ani jedna z republik nebyla oficiálně uznána žádným státem světa).
Je kůrovec trojským koněm?
Od okamžiku, kdy ministr Bursík jmenoval inženýra Františka Krejčího ředitelem NPŠ se v odborných kruzích spekulovalo, zda tento krok není cestou, jak se dostat k těžbě šumavského dřeva. Největší kritici nového ředitele poukazovali na personální propojení Františka Krejčího se společností PARKSERVIS, která si chtěla na počátku devadesátých let pronajmout celý Národní park, včetně těžby dřeva. (Text historické smlouvy je zveřejněn na www.sumava21.cz). Podpisu této smlouvy za dramatických okolností na poslední chvíli zabránil tehdejší ministr František Benda.
Zachraňme Šumavu – evropský klenot
Krátce po svém nástupu do funkce vypustil nový ministr životního prostředí Ladislav Miko do médií pokusný balonek. Ohlásil záměr rozšířit „bezzásahové“ plochy na Šumavě z dnešních 21 na 30%. Poté, co tato informace vyvolala zásadní odmítavé reakce u šumavských starostů, hejtmanů i jihočeských a plzeňských členů parlamentu, jeho podřízení rychle informaci dementovali. Není však, ale pravda to, čím Miko argumentoval ve svém prohlášení: „Těch devět procent je v takovém stavu, že chybí jen ještě nějaké drobné dodělávky. Oněch 30 procent je realistických, stačí dodržovat dosavadní přístup“.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Záplavy na jihu Brazílie si vyžádaly desítky obětí, přehradám hrozí kolaps
Rozsáhlé záplavy, které v těchto dnech sužují jih Brazílie, mají nejméně 29 obětí. Dalších 60 lidí...
Soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, na které uhořelo 34 lidí
Americký soud poslal na čtyři roky do vězení kapitána lodi, při jejímž požáru zahynulo v roce 2019...
iDNES Premium jen za 49 Kč na 3 měsíce. Získejte i vstupenky na MS v hokeji
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Poslanci omezí prodej půdy cizincům, změní zákon po havárii na Bečvě
Sněmovna má v pátek na programu vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy, novelu vodního zákona...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...