Vojna? Potřebujete jí jak čuník drbání, omladino!

 Že se to nelíbí? No a co! Třeba i právě proto! Není vojna jako vojna. Žádná vojna však není kojná. Žádnej mamahotel a pivínko a starej se vo mě maminko. A žádný, že co vypadne z ruky, to vypadne i z hlavy a maminka to uklidí, dytˇ vono jí to baví. A jinak? Hlavně zdraví! No lítá tu zas lívanec, že co čech, tak to že branec. Ba ani žádná děva čechová že před vojnou se neschová. Dřív branibor, prej dnes zas že tu straší rus, či jinej na nás pude, isil či ichtil, kdokoli, nepřítel dycky bude. A ten nepřítel největší, ten zůstává. Vše jistí. Včera, dnes, zítra, furt a zas! BLBOST! Ne vždycky se včas zjistí. A pak, když je už po ptákách, zas přichází čas znalců. Těch, co kdeco ,,věděli“, zbytek vycucaj. Z palců! Tak nečekejme. A do zbraně! Do zbraně a hrrr na ně! Čelem vzad! Vpravo v bok! Držet hubu, držet krok…! Viz dole na závěr video kuk.

 Vojíne! Máte vyčištěnou, nakrémovanou a vyleštěnou obuv? Jistě. I podrážky? Ano. I když si myslím, že krémovat a leštit i podrážky je spíš buzerace. BUZERACE!?  Omyl vojíne! Ale já Vám vysvětlím, co je to buzerace. Tedˇ pudete vyčistit záchody! Všechny! A kyselinou! Co je černý, to bude bílý, co je bílý, to nebude vidět! Vo tom hnědým ani nemluvě! Pak mi přijdete oznámit splnění rozkazu. To abyste věděl, co je to buzerace! A zejtra? Pořadovku! Á všichni! A před štábem! Na velkým buzerplace! Odchod!

  Tento příběh se stal. Byl jsem u toho. Je uvedený jen coby ,,perlička“ z vojny. Ale i ,,příklad“. Lze rovněž všelijak pohlížet i na ,,oblíbené“ heslo z vojny: ,,Pořádek se nedělá, pořádek se udržuje!“

                                                                                       A vono vůbec, jak vlastně to       s tou vojnou je, že. Asi bychom měli začít už od ,,malička“. Cosi jako ,,branou přípravu“. Ovšem bez všelijakejch ,,izmů“ a ,,pathosů“, či jinejch ,,bahnitejch smrdutejch nánosů“.  Snad ,,jen“ ten kousek toho zdravého vlastenectví, ten by neškodil. Spíše naopak. Jinak asi tak, jako třeba u skautů. Nakonec i oni mají svou ,,hierarchii“ i své autority, které uznávají a respektují. Umět si poradit, spoléhat se i na sebe sama i na dobrou partu. A všude. Doma, jako v přírodě. I za jakéhokoli počasí i za těžkých okolností i situací. Umět s nářadím. I s ručním. Bez elektřiny, či benzínu! Umět poskytnout první pomoc. Umět zachovat chladnou hlavu i zdravej úsudek. Umět pomoct druhým. A proč tohle všechno? Ono nejde jenom o ,,válku“. Ono se totiž může leccos přihodit. Velká havárie, neštěstí, ale i nekonečné síly přírody. Od povodní až po požáry. Cokoli! Ale třeba až i po tzv. blackout. A ještě ,,jedno“ by to do sebe mohlo mít. Třeba i schopnost vypořádání se s těmi, kteří se chtějí jenom vést, kdeco zneužívat, ale i využívat. Až po tu gauneřinu. Hůře by se takovým dýchalo i mnohé by si mohli rozmyslet, či ,,si dát pokoj“. Nakonec nejenom příklady táhnou. Někdy i včas ,,méně přes hřbet přetáhnout“, než pak později o to více na svůj vlastní od takových dostat naloženo. Protože i tak to chodí.

 Organizace vojenská pak má příslušet výhradně a výlučně odborníkům. Stejně tak jako profi  armáda. Na úrovni současné doby jí nelze plnohodnotně  ,,nějakou“ ZVS nahradit. Ale i vojenský výcvik záloh přísluší především ,,profíkům“. Dtto výstroj, výzbroj, atd. Že by to byly náklady, a ohromné, to jistě. Na druhou stranu, kdekdo má doma ,,maskáče“ a ,,kanady“, mnohé se dá koupit. Leccos by bylo nutné i ,,sjednotit“. A kdo by si to pořídil za své, zas by to měl jako svou osobní výstroj. A třeba by si to mohl i odepsat z daní, či na to ,,něco čerpat“. Vše by však muselo být ošetřeno řádnými zákony, ale i pod dostatečnou kontrolu proti zneužití v zájmu různých partiček a jejich ,,kšeftíků“. Zkrátka, vše má svoje. Pro i proti. Ale ,,něco“ by to ,,mohlo dát“. A asi by to bylo i dost potřeba. A s těmi děvčaty? Je kde ,,čerpat“, jak co se dá řešit. U kde koho. A jistě by ,,ty rozumy“ i dali.

 Ode mne je tento článeček  jen taková ,,úvaha“. Laická. I s trochou nadsázky i humoru. Ale i z osobních zkušeností. Na vojně, ač dávno tomu, jsem byl a ,,svejch sedmsetpětapadésát (!)“, i tři(!) řádný cvičení si ,,vodkroutil“. A co mi tehdejší vojna dala? ,,Něco školy života“, to ano. I ten dost tvrdej vojenskej výcvik. Ovšem za cenu dvou zcela ztracených let mého mládí. A to byla pro mne cena velmi, velmi vysoká! Ve všem. A moc! Stačilo by pár měsíců, ale rozhodně ne léta! Ale taková holt tehdy byla pro většinu mladejch kluků doba. A ta by se už neměla vrátit. V ničem!

 V článku pár fotek z rod.archivu autora © (4x1966 a 1x1934), pro ilustraci. A to video z You tube. To zas tak trošku pro zasmání. Ale trošku i jako připomínku, i včetně  toho ,,varování“! J.A.J.

           13.3.15                                                                    George Anthony