Jojo, Velikonoce. Lidové zvyklosti spojené s Velikonocemi se pochopitelně místně liší. Ono nejenom místně, ale často i v čase. Nejen co do data, ale i do dob, kdy a jak se kde slavili, či slaví.,,Úvodem něco rozumu“: Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanský svátek, který je oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na "velikou noc", v níž byl Kristus vzkříšen. Vzhledem k časové blízkosti křesťanských Velikonoc a jarní rovnodennosti mají tyto tradice pravděpodobně původ v pohanských oslavách příchodu jara (z Wikipedie). No a ty jejich různé podoby v místě i čase se pokusím podat pohledem i pár zážitky starého fotříka, především pak co se koledy týká.
I v Praze jsme jako děti chodívali na koledu. Někde jsme si ,,vykoledovali“ i uvítání nehezké, dokonce nám bylo nejednou i fest vynadáno, že chodíme žebrat(!). Hlavně v nových ,,činžácích“ obývaných lidmi, spjatými se ,,Sadovkou“, Thakurovou, Seminární (vše StB), či genštábem. I takový byl ,,kolorit“ té doby. Ale jinak na nás byli lidé většinou vlídní a nás, coby koledníky, obdarovávali. Od vajíček malovaných i bílích, až po čokoládu i jiné sladkosti, či i pár drobných korun.
Jak šla léta i doba, postupně se ,,leccos vyvíjelo“. A Velikonoce, hlavně pak ono Pondělí, se dostávaly mnohdy na úrovenˇ, srovnatelnou s ,,bouřlivými“, až soudružskými oslavami např. MDŽ, či Josefa, atp. Jistě, že jak kde, něco jiného jsou staré tradice, ale něco jiného zas, jaké mohou nabývat podoby. Od těch veselých, až po ,,na šrot“ zpité, a nejen výrostky. Nechci moralizovat, také jsem byl mlád, ale jak se říká, všeho s mírou, či vodsadˇpodsadˇ. I já musel jednoho Míru, který přebral míru, a začal mi mou paní doslovně obtěžovat, před lety vyexpedovat klasickým způsobem. Za flígr a za pr…Až za dveře. Seděl pak na schůdkách před domem a leccos pokřikoval. Ač má paní je spíše povahy holubičí, nelenila na něho z balkona vylít kýbl studené vody. Koledoval hošík, a tak si vykoledoval. Jojo, koleda.
Čo bolo, to bolo, ač já nikdá nebyl majorom. Ovšem Velikonoce, stejně tak jako Vánoce, k nám po generace generací patří. A to je dobře. A když děvčata, bez rozdílu věku (!), vyšlehat, tak pro krásu i pro lásku. Třeba jak na Ladově obrázku. A pokud možno s mírou. Atˇ už u toho nějaký Míra je, či není. A co za to? Bohatou pomlázku! Pro lásku i pro život. Se vším všudy.
Veselé velikonoce s týdenním předstihem všem přeje, a nejen za sebe, Windffouss (škyt).
(foto autoportrét Windffouss-c-)
12.4.14 George Anthony
