Tak kdo a kdy ten ,,samet" vlastně ,,zpunktoval"?

Byli to ti, či tamti, anebo snad až voni? Či i jiní? A nehlaste se všitcí! Atˇ vinní, či nevinní! I zasloužilí, ba i vysloužilí. Nezapomeńme na nikoho. Ani na nejednou tu lající až, jindy zas vzdychající, či, nudící se? Tchýni?

 Bratři Slováci, přesněji jejich tehdejší studenti, již šestnáctého listopadu roku onoho, dali najevo v Blavě, že kom režimu bylo víc než dost. A že už překypuje nejen jejich zlost. Tam však ještě na  ,,obuchyjádu" nedošlo, a celkem v klidu to prošlo. A tak obuchy až den následující v Praze když dopadaly, tak teprve poté se to hlo. A kom systému tím prostě už zmehlo.

  ,,Sametovou revoluci v bývalém Československu odstartovala manifestace slovenských studentů v Bratislavě 16. listopadu 1989 (ne tedy zásah veřejné bezpečnosti proti studentské demonstraci na pražské Národní třídě o den později)  na Mírovém, dnešním Hodžově, náměstí. Jako první v bývalém Československu demonstrovali proti tehdejší komunistické diktatuře. Až 17. listopadu se k bratislavským studentům přidali čeští studenti a svou nespokojenost s režimem vyjádřili na povoleném shromáždění na Albertově a poté i na Národní třídě v Praze. "                                                                                    (čerpáno i z viz.:   https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/sametova-revoluce-zacala-v-bratislave-pise-novy-den.A010604_115530_zahranicni_jpl)

  Další vývoj se však odvíjel i na Slovensku přímo i pod vlivem ,,pražských" událostí. Jen pro připomenutí:
V reakci na pražské události ze 17. listopadu se v neděli 19. listopadu sešlo v bratislavské Umělecké besedě přibližně pět set umělců, intelektuálů a osobností společenského života. Milan Kňažko, který se vrátil z Prahy, informoval o stávce pražských divadel a umělci kolem výtvarníků Miroslava Cipára a Ľubomíra Longauera předložili výzvu, v níž pražskou stávku podpořili.Na tomto shromáždění padl i návrh na vytvoření politického hnutí a zároveň vznikl i jeho název. VPN.     

 K samotnému vzniku došlo následující den, 20. listopadu, kdy jeho zakladatelé Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Peter Zajac, Martin Bútora, Jozef Kučerák a další přijali programové prohlášení, na jehož základě od vládnoucí moci vyžadovali dialog, nastolení skutečné demokracie a zrušení článku 4 ústavy ČSSR o vedoucí úloze KSČ. Prohlášení přečetl Milan Kňažko na prvním mítinku hnutí na Hviezdoslavově náměstí 22. listopadu. Hnutí se rychle stalo hlavní opoziční silou na Slovensku. Jeho prioritou bylo dovést Slovensko ke svobodným volbám, které se uskutečnily v roce 1990. V období od 28. prosince 1989 do 31. března 1990 byli na základě ústavního zákona 183/1989 o volbě poslanců zákonodárných sborů kooptováni kandidáti VPN do Slovenské národní rady a do Federálního shromáždění. 

 A atˇ se to lomu zdá, či nezdá, i to bylo, a stalo se to tak i  součástí  našich dějin! Stejně tak jako 17. listopad 1939(!), tedy Mezinárodní(!) den studenstva!

 A tak zítra, tedy 16.,si listopad 89 v Bratislavě připomenou coby i jejich třicáté výročí. Mají co, ale i proč. Jde o součást i jejich, ač v oněch časech i našich společných dějin. A připomenou si to tam i nejen se slovenskou prezidentkou, ale, mimo jiných, i s českým prezidentem. (Prezident Miloš Zeman vzpomene na výročí pádu komunismu 16. listopadu v Bratislavě společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Premiér Andrej Babiš  výročí uctí společně s premiéry zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Slovenska, Polska a Maďarska, a s předsedou německého Spolkového sněmu Wolfgangem Schäublem. V neděli otevřou výstavu v Národním muzeu v Praze. )