Kam jsme došli, kdo to ví?,Kdopak z vás mi odpoví?. A co je tohle? Kdo to ví? Kdopak na to odpoví? Kdopak tohle asi ková? Budeme si pamatovat, že tu stojí asi, popelnice. Pohádková. A jedeme dál?
Tak čím začít. Třeba tímto :
Helicopter money. Peníze z vrtulníku (Helicopter money) je měnová a ekonomická politika států (a centrální bank), při které dochází k tištění velkých objemů peněz a jejich rozdělování soukromému sektoru (lidem, firmám).
Není to nejen myšlenka, ale naopak. Praktikuje se. A nejen u nás! Oficiálně, TEDY NYNÍ z důvodu pandemie. Ale i před ní. Důvod je prostý. Snaha, ALE I NUTNOST, udržet systém v chodu. Či i se zdůvodněním regulovat/potlačit tzv. efekt nůžek. Tedy jejich rozevírání. Vždy se v tom skrývá i politikum. Tedy i tzv. social. smír. Opět z pochopitelných důvodů. Pokud se neudrží v ,,nějakých“ mezích, opět jde i o rizika. Nemalá. Porušení systému. A zákonitě to vede i k paradoxům. Na jedné straně k tvrdé kritice ,,rozhazovačnosti“, a zároveň i kritice, že se nedostane spravedlivě a dostatečně na všechny. A tak, chtě nechtě, vzniká až ,,hybrid“. Sociálkapitalizmus.
Co se z toho vyvine? Že by až návrat k ,,normálu“? Či až ,,osvědčenému“ systému: ,,já nemám nic, ty nemáš vo nic víc, když to dáme dohromady …“ Zatím to funguje i na systému, ne nepodobnému ,,letadlu“. Tedy dluhopisy, kryté dluhopisy, kryté … Jistě, že i dluhopisy jsou komoditou. Na finač. trhu. Mezinárodním. Ovlivňovaném i momentálním ,,sentimentem“. Na burzách. Tu s periodicitou předvídatelnou, i nepředvídatelnou. A do toho rostou bubliny. Ty, které málokdy splasknou, ovšem často ,,jenom“ prasknou.
Sešli se dva u kontejnerů s odpady. A jeden povídá druhému: ,,ŽE SEM TAK SMĚLEJ, DOVOLIL BYCH SE VÁS ZEPTAT, DETE UKLÁDAT, ANEBO VYBÍRAT ? “
Malé ,,PŠM“ (politickoekomic. školení) ZA POMOCI TETKY Wiky
Kapitalismus - ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku. Akumulací (části) zisku vzniká kapitál, který je znovu investován do výroby za účelem navýšení zisku. Vyskytuje se však více pojetí kapitalismu závisející na historické době a osobě, která jej používá. Termín také zpravidla nezahrnuje jen ekonomický, ale i společenský a politický význam. Je to opak socialismu.
Stát si většinou ponechává možnost takový ekonomický systém regulovat zákony, např. zákoníkem práce či obchodním zákoníkem. Ekonomiky takových států, kde stát zasahuje do ekonomiky, jsou smíšené; tržní principy fungují v určitých oblastech, v jiných však vládne monopol či monopson státu.
Anarchokapitalismus je pak název pro systém kapitalismu bez přítomnosti jakékoli státní regulace.
Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví. Cílem socialismu je dosažení ideálů rovnosti, spravedlnosti a mezilidské solidarity cestou sociální reformy (tzv. reformní socialismus) nebo revolucí (tzv. revoluční socialismus). Socialismus si obecně klade tyto cíle: změna majetkových a právních vztahů ve společnosti, změna struktury hospodářství, boj proti privilegiím ve vzdělání a změna nebo kompletní zrušení státního zřízení.
Socialismus je ucelený myšlenkový systém, který vznikl jako reakce na industrializaci. Samotný termín podléhá době a místu užití, kdy může znamenat velmi odlišné postupy. Oxfordský slovník světové politiky ho dělí na sociálně-demokratický, marxistický a utopický (komunistický).
V širším smyslu jde o různě definovaný ekonomický systém. V marxismu se termín socialismus často používá jako synonymum k nižší fázi komunismu. Někdy se ale termín socialismus používá jako synonymum k přechodnému období z kapitalismu k nižší fázi komunismu, charakterizované státním vlastnictvím výrobních prostředků, kolektivismem, ekonomickým intervencionismem a státem řízeným a plánovaným hospodářstvím. V ekonomickém smyslu se častokrát používá jako protiváha kapitalismu.
V sumě pak jde i o politické ideologiie, kdy jsou tradičně spolu i s liberalismem a konzervatismem. Pojmy poté zahrnují i různé levicové myšlenkové směry jako demokratický socialismus, křesťanský socialismus, komunální socialismus, národní socialismus nebo sociální demokracie. Či, že by, až socializmus s lidskou tváří?
Jakákoliv ideologie, která si činí nárok na to být jedinou správnou nemůže obstát. (Karel Čapek)
P.S.: autor tohoto ,,elaborátu“ není ani ekonom, ale ani příznivec té, či onné partaje, či jakýchkoli spolků. Snad si jen dovolí poznamenat ono Marxovo, že kapitál nezná hranic, ač jej nestudoval. A ani toto ,,stvořit“ pro něho nebyla žádná ,,šichta“, a dal to do kupy i bez androidu. A ani ne v posteli. Jen u kafíčka s cigárkem .
p.p.s.: KDYBY Z TOHO MĚL MÍT KDOKOLI(!) AŽ NAPNELIZMUS, POTAŽMO AŽ CUKATŮRU, nechtˇ SI PUSTÍ TOTO, VIZ.:
