Kocouroviny

Dva kocouři. Starej mourovatej a mladej trošku do ,,zrz“. Starej se jmenuje Majk. Je to Svobodný Pán z Kocourova. Někdy též řečený Majkí, či Mauki. Jméno dostal po mikrofonu, ve slangu spojařů mikrofon = majk. Je to totiž kocour převážně venkovní, hlídací i doprovodný a také hlásící, někdy přímo s prominutím až ukecanej. Prostě Majk. Kocour veterán, neb let mu bude okolo patnácti. Ostřílenej veterán, zocelený v bitvách o kočky i  o svůj rajon a svá území. Kocour ,,absolut“. Skoro. Mladej se jmenuje Ferda. Jsou mu čtyři roky. Taky je už dost zocelenej. Až ,,voprsklej“. I díky Majkovi. Neb dva kocouři v jednom rajonu, to je tvrdej výcvik a školení…Prostě kluci kočičí.

          Oba kocouři, kluci se vším a ve všem všudy, maj ty svoje lidi docela vycvičený. A i když spolu občas válčí, podle situace naopak zas drží basu. Hlavně vůči ,,vetřelcům“. Jinak co se týká jejich mističek, tam je to občas horší. Někdy dohadování, někdy i žárlení. I s tím občas pomazlením se svejma lidma. Tak trochu kocouří přirozenost. Asi. Nebo, že by to odkoukali vod lidí? Možná. I urážet se umí. A jak. A chutě mlsné. Moc. Zkrátka chutě kocouří.

Někdy to nemaj s těma svejma lidma jednoduchý. Ale na druhou stranu, plný bříško, klídek, pohodička a alesponˇ občas i ten pocit bezpečí a jistoty, co by za to mnohej člověk dal. A navíc, na rozdíl od lidí, většinou mají i velikej kus svojí osobní svobody. Jednak jsou jako správný kocouři veliký individuality, i individualisti, ale možná, že je to i tím, že jim do života nikdo až tolik, na rozdíl od lidí, nekecá. O politicích a politice vůbec ani nemluvě. V tom si prej můžou všichni ty lidi prostě trhnout packou. Takže svobodě zdar a kocourům zvláštˇ.   Za všechny kocoury, sebe nevyjímaje,  Windffouss.

 (fota – dva veteráni, mlsnej Ferda)

                       25.1.14                                                   George Anthony