Jsou ,,různá výročí“

Výročí ,,státní“, osobní, ,,spolková“ či klubová, radostná, ale i tragická. Pro jednotlivce i státy, rodiny i společnost, i svět. Výročí, které chci připomenout, je jedním z těch mnoha tragických, jedním z ,,dílečků“, z obrazu ,,té doby“. Patří do celkové mozaiky těch, která by neměla být zapomínána. Ne jako jednotlivost, ale jako memento. Memento celé doby, kdy se takové události odehrávaly.  

rodinný archiv autora

Jednoho dne byli piloti ČSA, , kteří se během války zúčastnili bojů v zahraničí, vyzváni k předložení svých pilotních diplomů a dokladů k údajné kontrole. Tyto písemnosti byly mezinárodně uznávanými doklady o způsobilosti k vykonávání jejich profese doma i v zahraničí. Tyto doklady jim byly odebrány! Poté jim bylo oznámeno, že jsou propuštěni a jsou povinni ohlásit se na příslušných pracovních odborech ,,za účelem jejich pracovního zařazení“. Nebyli sami, totéž potkalo mnoho a mnoho daších lidí.                                     

Mnozí se snažili emigrovat. Některým se to podařilo, jiní skončili v kriminálech, když se o to pokusili, či se stali obětí režimem řízených provokací. Ne každý se však na tyto provokace nechal nachytat. Ještě stále bylo dost slušných, poctivých a velice statečných lidí, kteří s těmito praktikami nesouhlasili a dokázali v nejednom případě ohrožené lidi a jejich rodiny varovat, či se pokusili je chránit i s rizikem vlastního ohrožení. Někteří z nich se pak sami stávali dalšími obětˇmi režimu.  Mnozí byli nejednou podobným situacím vystaveni. Ne všichni však měli až takové štěstí a byli dostatečně ostražitý a měli odhad, vědomosti i zkušenosti, aby se vždy dokázal přesně zorientovat. Nebylo to vůbec jednoduché. Znal jsem mnohé z nich. Byl mezi nimi i můj otec. Byl umístěn do fabriky na druhém konci Prahy a zařazen jako pomocný dělník. Špatné spojení, mizerný plat. Do toho bylo očekáváno v rodině další dítě.Nikdo si tehdy nedovedl představit, jak dlouho bude trvat tato doba dalšího temna.

U moci tehdy byla již druhý rok ,,partaj“, která ve ,,jménu lidu“ zaváděla ,,ta jediná správná opatření“ pod heslem, KDO NEJDE S NÁMI, JDE PROTI NÁM“. Spolu s heslem o ,,spojenectví na věčné časy“. Obdobným, jako měl jiný zrůdný režim pro budování své ,,Tisícilété říše“. A jako pro partaje svého druhu typické i s vlastní ozbrojenou složkou své moci.  Ozbrojené milice s označením lidové. Nemělo by se zapomínat. Nikdy. Ten režim sice věčné časy, stejně tak jako žádný jiný, nevydržel. ,,Pouze“ něco přes čtyřicetjedna let. Ale v duších tří generací zanechal i plevelnou setbu i bolestnou brázdu.                                           .                                                                                                                                                                V kalendáři byl tehdy rovněž listopad, stejně jako nyní. Jen letopočet byl jiný. Psal se rok 1950.

(zdroje- z životopisu ,,jednoho z mnoha",dtto foto autor-c)

25.11.13                                                                                             George Anthony