Geopolitika

Geopolitika je vědní disciplína, která se snaží o vysvětlení vlivu geografických faktorů na politiku a historii lidstva. Její jednotná definice neexistuje. Její ,,praktikování" však ano.

  Geopolitika se naží vysvětlovat vliv geografických faktorů na politiku i historii státních celků.
 Problematikou geopolitiky se zabývají především velké země. Znovu ožívající zájem o geopolitiku je spojen se značným rozvolněním významu tohoto slova, které může označovat téměř cokoliv z oblasti mezinárodních vztahů. 

  Zájem o to, co bychom dnes nazvali geopolitikou lze vystopovat až k Aristotelovi, Bodinovi či Kantovi. Obvykle se však o geopolitice mluví až v souvislosti s autory přelomu 19. a 20. století. Existuje i tzv. kritická geopolitika. Upozorňuje, že jednotlivé teorie nevznikají jako nestranné a nahlíží je jako na prostředek, kterým jednotliví teoretici prosazují svůj pohled na svět a zájmy svých států, své třídy apod. Lze se setkat i s termínem kulturní geopolitika, k té pak lze zařadit Huntingtonův Střet civilizací.

 ,,Stavebním kamenem" geopolitiky se stala geografie. Například pokud je stát ostrovní, tak je to stabilní prvek a ten stát s tím jen těžko něco udělá. Evropské státy v 19. století byly také poměrně významně orientovány na expanzi a to především do zemí méně rozvinutých. Bylo aplikováno jednoduché pravidlo: více území, více bohatství, více moci. Jako příklad plánovité expanze a koncenzu se může brát Berlínský kongres, kde si velmoci rozdělili Afriku. 

    V roce 1900 byl svět kompletně rozdělen a začala vznikat poptávka po zdůvodnění, jak takové konflikty budou vypadat a kdo má nárok na expanzi a kdo ne. Dalším faktorem je, že právě až na konci 19. století pokročily technologie tak, že z hlediska distribuce moci bylo možné uvažovat o planetě jako o geopolitickém regionu. Do té doby tu byly strašné problémy s logistikou (zásobování, pohyb armády, zázemí atd.) během válek, takže války mohly být pouze lokální. Na konci 19. století tyto zásadní nevýhody vedení válek jsou do jisté míry vyřešeny nástupem moderních technologií (zejména železniční doprava).

 Jedním z důvodů stálé aktuálnosti geopolitiky jakožto analytického přístupu je její schopnost přizpůsobovat se nárokům doby . Geopolitika je slučitelná se všemi třemi velkými pozitivistickými paradigmaty mezinárodních vztahů a s jistými výhradami i s postpoziti­vismem. Geopolitický přístup je uplatňován i za účelem vytváření zahraničněpoli­tických strategií s globálním dosahem (geostrategií) i při vnitrostátních (teritoriálních) konfliktech, migraci, nebo i voleb. Stejně tak normativní apely obsažené v geopolitických koncepcích se mohou velmi lišit, počínaje světovou hegemonií a konče emancipací post-koloniálních zemí či sociálních skupin postižených urbánním plánováním.

  V české odborné literatuře je, či byla,  geopolitika opomíjeným tématem. Snad proto, že Česká republika je v neoklasickém pojetí spíše geopolitických objektem, nežli subjektem. Rovněž se nezdá, že by česká národní identita byla významněji geopoliticky profilována, ač  i je, a to významně(!) už tím, že ČR je členem EU i NATO. A i tyto subjekty mají, i se snaží naplńovat i své geopolitické cíle.
 (Čerpáno z veřejně dostupných zdrojů na netu, vč. Wikipedie.)
------------------------------------------------------------------------------------------
 P.S.:  Autor tohoto článku si neosobuje právo, či znalosti se k tomuto tématu blíže vyjadřovat.Ale ani jej neuveřejńuje proto, že by tím chtěl jakkoli, či cokoli schvalovat jak v minulosti(!), tak i v současnosti(!)kterémukoli(!) subjektu, který svou geopolitiku praktikoval, či praktikuje jakkoli. a kdekoli, a to jak ,,regionálně", tak i celosvětově. Rovněž však ani nečekám, že se tento článek může mnohým ,,jasnozřivým" líbit., či že by dokonce pochopili, proč jsem jej sepsal. Jedno je však více, než jisté. To, co je nazýváno, či označováno jako geopolitika, existuje(!), a ovlivńovalo i nadále ovlivńuje veškeré dění nejen u nás, ale na celém světě, atˇna to bude mít kdokoli jakýkoli názor, resp. i náhled. A to nikoli ,,náhled" toliko na úrovni perspektivy žabí :) J.A.J.                                                                                       P.P.S.: autor doufá, že nikoho z potencial. čtenářů nepostihne to, o čem je zpíváno i na vloženém videu. Sám tím nikdy v žádné podobě postižen nebyl, ani není.:)