Autíčko Líbíšto, Ebža, Jika, Dlidla a fotříkův svět

Utíká to utíká. A fotříkův svět? Ten kolkolem stále vypadá spíš tak, jak kdys zpívávali V+W v jedné ze svých písniček: ,,…obr do pidimužíka mydlí, domnívaje se, že vyhraje, sedˇme klidně na židli a čtěme bibli, tam to všechno je..“ Takže opravdu nic nového. Včetně toho, že utíká to, utíká…

Dávno tomu, kdy fotříkovi děti, Eva , Jirka i Lída začínali mluvit a svá jména vyslovovali nejprve v té výše uvedené podobě. Dnes se tomu všichni zasmějí. A rádi. Pro rodiče vzpomínky. Krásné. I když byly i starosti, trápení, nemoci, problémy, strachování.. Nemalé. Ale kdy ne. I to k životu patří. Nakonec bez nich by třeba ani všechno to hezké nemělo to kouzlo. Takže i díky tomu mnohé z toho trvá. A to je dobře.

A to autíčko ,,Líbíšto“? Tak si pojmenoval nejmladší babulčin a dědův vnouček auto, ve kterém ho jeho maminka a táta vozí. Líbí se mu, má z něj výhled, rád se vozí a také se těší.Třeba na návštěvu u babičky a dědy. Jeho svět. Stále něco nového, stále je na co se těšit a co poznávat. Takže?  Opravdu nic nového, neb i díky tomu je na tom vlastně i ten fotřík tak nějak stejně. I v tom těšení, poznávání, možná i lecčeho pochopení. I přes ty starosti, trápení, nemoce, strachování…Nemalé. Ale kdy ne? Takže i díky tomu…

Hezký den. I ty příští. I přes ty starosti, trápení, strachování…Všem!  Windffouss

      23.2.14                                                                           George Anthony