Sex appeal - NE, děkuji. Humor - ANO, prosím.

Stejně jako 60 365 uživatelů facebooku, kteří se přidali k profilu televizního pořadu Partička (a zcela jistě mnoho a mnoho dalších) sleduji i já pravidelně a s velkým nadšením každé pondělí tento improvizační pořad.

Po odvysíláni posledního dílu mě napadlo se také přidat k fanouškům Partičky na facebooku, tento profil si prohlédnout a zjistit snad i něco nového. Mé zděšení bylo ale daleko větší, než má chuť brouzdat touto stránkou. Téměř všechny, v ten den dostupné, příspěvky tzv. statusy se týkaly pouze jednoho jediného tématu, tedy jediného muže – pana Ondřeje Sokola. Autorkami těchto rozvášněných statusů byly převážně ženy – ale ne dívky nebo pubertální slečny – skutečné a opravdové ženy (alespoň podle uvedeného věku a podle vizáže na zveřejněných fotografiích). Ve svých zážitcích z pondělního vysílání všechny komentovaly především fyzickou krásu zmíněného muže - ty jeho krásné oči, chlapecký úsměv a něžné pohledy. A ve velkém vkládaly fotky, které získaly v zákulisí, zřejmě po skončení pořadu a bylo jich tolik, že „na Ondru“ se skutečně musela stát fronta.    

V tuto chvíli už je ale asi víc, než nutné, abych se tady veřejně přiznala, že při závěrečných titulcích minulé pondělí jsem také naprosto vážně koketovala s myšlenkou napsat pár obdivných a lichotivých vět panu Ondřeji Sokolovi a vyseknout mu poklonu a kompliment za to, co nám každé pondělí ze sebe nabízí a čím nás všechny tak ohromně baví.
Pokud se říká, že každý z nás máme nějaký vkus a vybíráme si objekty našeho zájmu podle nějakých kritérií, není Ondřej Sokol ve spektru mého zájmu – tedy nebyl by. Pan Ondřej Sokol, se vší úctou k Vám Ondro, není prvoplánovaný hezoun ala Brad Pitt – poměrně vyhublá postava, neosobitý styl oblékání bez nápadu, účes ala chlapeček a v mých očích by mu ještě trochu ubrala nelichotivá role lékaře v seriálu jedné televizní stanice. Na to má ale moje kamarádka svou teorii – hypotéka se neptá. Ale protože jsem to nikdy neviděla, a protože většinou nesoudím, když o tom nic nevím, tak neodsuzuji ani role v seriálech tohoto typu.

Ale kam vynáší tohoto mladého muže jeho inteligentní a chytrý humor, pro který má díkybohu v Partičce dostatečný prostor. To jsou ta nejvyšší nebesa a rajská zahrada. Každé jeho slovo, pohotové improvizace a třeskutě vtipné pohybové úkony z něj dělají spanilého Parise, šarmantního George Cloonyho a uhrančivého Johnny Deppa. Takže mně nezbývá, než také říct – ten Ondra, ty jeho oči, ten jeho úsměv a ty něžné pohledy.

Když jsem se před nedávnem vdávala, rozhodli jsme se pro svatební video, jehož součástí mělo být i jakési vyznání vůči tomu druhému – co pro nás znamená, co bychom mu vzkázali a takové ty romantické, roztomilé pitominky, ke kterým se ten den uchýlí i největší tvrďák. No a řekněte něco rozumného, když na vás právě navlíkají obrovské svatební šaty, dáváte pozor, aby vám nerozcuchali pracně vytvořený účes a před obličejem vám lítá objektiv kamery. Ale já věděla okamžitě – "Dokáže mě rozesmát" (co na tom, že hned za smíchem následovalo, že mě taky dokáže pořádně naštvat a rozbrečet - to tam tedy slečna kameramanka zrovna dávat nemusela…), ale rozesmát ano, to je to ono. Bezelstně a upřímně.  

Takže pánové nemusíte vypadat dokonale. Buďte pro nás prostě jen inteligentně vtipní a ležíme Vám u nohou. A budeme Vám klidně říkat i Parisi, Georgi nebo Johnny.

A já už mám také koupené lístky na natáčení dalšího dílu pořadu Partička a zcela jistě Vám dám vědět, až se na mém facebookovém profilu objeví fotka s Ondrou Sokolem, na kterou si tu frontu ale zatraceně vystojím.