Pájo…. Čabásek

nikomu z nás se nechce věřit, že se to stalo. Slov se nedostává, slzy kanou, ale mezi nimi je i ten nejupřímnější úsměv při vzpomínce na Tebe, Pájo...

pamatuju, jak jsme jednou tančili chorču na závodech a šli jsme proti sobě dlouhou, předlouhou diagonálou přes celej taneční parket. Trvalo to celou věčnost a celou dobu jsme se na sebe dívali a celou dobu jsme věděli, že se nedokážeme vyhnout a vrazíme do sebe. Žďuchli jsme do sebe jako dva balvany, div jsme neupadli. Napumpovaný energií a chutí to vyhrát (jo, tenkrát nám o to ještě šlo). Srážka to byla, jak když se potkají dvě rozjetý lokomotivy. Ale jasně, že jsme to ustáli a nespadli jak švestky. A možná jsme to tenkrát i vyhráli, ale to už dávno není vůbec důležitý.

děcka a pamatujete na ten závěrečnej Pájovo top tríček s čepicí při battlu na Druhý šanci v Olomouci? Jak byl Pája přesvědčenej, že to bylo jako fakt dobrý a že jsme tu druhou crew totálně podrtili. Dlouho jsme se tomu smáli, to video snad ještě někde musí být.

když jsem Tě „nedávno“ potkala, vypadalo to, že jsem Tě úplně přehlídla, viď? A víš ty proč? Nemohla jsem spustit oči z Tvojí Martinky. Říkala jsem si, páne jo, ta holka má ale pěkný tričko a strašně jí sluší. No vkus máš teda fantastickej. Chtěla jsem Ti to pak hned napsat… ale nestihla jsem to. Píšu Ti to teď.

chtěla jsem si dneska zapamatovat co nejvíc z toho, co bylo řečeno, ale odpusť, smutek a bolest, kterou jsme všichni cítili, mi to nedovolily. Ale přeci jen v hlavě zůstala a v srdci už navždy zůstanou slova pana faráře – „všechno to dobré, co jste mu mohli dát, jste mu dali“. A Ty zase nám! Tvoje radost, pohoda, úsměv na tváři, pozitivní přístup, jedinečný humor a všechno to dobré, co v Tobě je, ať je nám všem inspirací. Prý nemáme být smutní, ale vděční za to, že jsi nám vstoupil do života. Tu vděčnost, myslím, opravdu cítíme a smutek přejde při myšlence, že je Ti dobře.

tvoje rodina mě opět utvrdila v tom, že je důležité mít svoji víru. Je jedno čemu nebo v co věříš, ale jak zazněla i Tvá slova "je důležité někam patřit". Část života jsi patřil k nám a tam už taky navždycky zůstaneš.

děkujeme za Boogie wonderland, už navždycky to bude Tvoje písnička.

Pájo, dneska to nebylo sbohem, dneska to bylo zase jenom to Tvoje „Čabásek“…

Autor: Petra Jirkovská | sobota 31.10.2015 7:59 | karma článku: 10,22 | přečteno: 689x