„Budu to řídit jako firmu“ opakuje už poněkolikáté nový ministr financí. „Stát konečně někdo musí řídit, aby lidé věděli, na co platí daně“, dodává jedním dechem. To aby nám bylo jasno, co tím myslí. Nenápadně nám tím sdělil, že nemáme jen nějakého ministra financí ale rovnou ředitele republiky.
Prezident Miloš Zeman tento týden jmenoval po dlouhých měsících konečně regulérní vládu. Všichni bychom si přáli (až na vyložené masochisty ) aby se jí dařilo. Aby se naše země zvedla z marazmu, ve kterém už pár let je. Aby skončilo to věčné zadlužování, zmenšila se nezaměstnanost a abychom se měli taknějak líp. Aby se tak stalo nakonec očekáváme od práce každé vlády a proto si také vládu volíme. V tomto ohledu se u nás pravidelně střídá moment očekávání a moment zklamání.
Nejvíce sledovaným ministrem bývá ministr financí , který je považován po premiérovi tím nejdůležitějším a proto bývá zároveň místopředsedou vlády. Drží kasu. Po letošních volbách se jím stal velkopodnikatel Andej Babiš. Člověk, který z různých důvodů založil hnutí, s kterým se chtěl dostat do Parlamentu aby mohl ovlivňovat chod této země z poslanecké lavice. Přihodilo se mu ale to samé, co Vítu Bártovi a volební kampaň ho nečekaně vymrštila díky voličským hlasům do koaličních jednání, odkud nebyla cesta zpět. Strany přeci o vládnutí usilují. Stejně jako VV ovšem ANO trpí syndromem malých stran – totiž nedostatkem osobností. A i když Babiš původně prohlašoval, že osobně do vlády nechce, nic jiného mu jako lídrovi nezbylo. A nakonec se mu to, zdá se, i zalíbilo.
V předvolební kampani toho zase tak moc ze své vize nepředvedl a občané to po něm kupodivu ani nějak nechtěli. Všem stačilo, že je miliardář, vlastní potravinové impérium, které pro sichr ještě rozšířil o mediální větev. Už tehdy tvrdil, že řídit zemi bude jako firmu. A na to voliči slyšeli. Já ne. Mě to trochu nadzvedá. Ne proto, že finančně zdravý stát by se mi nelíbil. Já si myslím, že pan Babiš si plete pojmy. My totiž nejsme jeho zaměstnanci, se kterými si může dělat co chce. On je zaměstnanec náš. My ho platíme , my od něj očekáváme výkon a my mu můžeme dát taky výpověď.
Četl jsem nějaké názory, ve kterých byl přirovnáván k Baťovi. A to se mi zdá hodně přitažené. Pan Baťa své impérium vybudoval z ničeho a jeho názory jsou použitelné dodnes. Pan Babiš se dostal k Agrofertu zvláštním způsobem pomocí svých švýcarských spolužáků. K „rozjeté“ firmě, kterou ovládl a rozšířil skupováním dalších fungujících firem. To se zrovna o firmě zvané ČR říct nedá. Takže je otázkou, zda je tím pravým krizovým manažerem. Na druhou stranu, po Kalouskovi, který nám opomněl před svým odchodem poslat svoji navýšenou složenku, má relativně usnadněnou pozici.
Mnoho lidí poukazuje na střet zájmů, které díky svým firmám má. Od Agrofertu se tedy odstřihl, to jo, to samé ovšem udělal třeba Topolánek nebo Řebíček a víme, jak se těm firmám začalo najednou dařit. Bude tedy jen na nás, jestli si necháme opět kálet na hlavu nebo jeho fungování budeme více sledovat a případně mu zašleme vytýkací dopis.
Ale abych ho úplně nehaněl. Myslím, že je to chytrý a schopný člověk. Vzešel ovšem z hnutí, které na vládnutí připraveno nebylo. Na rozdíl od klasických stran, kde se stínoví ministři připravují na přebrání rezortu, pan Babiš netuší o státní kase zhola nic. Jak říká :“ Pro mě je to úplně nový svět“. Ono nemít zkušenosti se státní správou ani z úrovně okresu není zrovna plus.
Přes všechno negativní, co jsem tu napsal, přeju jemu i nám aby se mu jako ministrovi dařilo. Jen, prosím, jako firmu nás neřiďte. Ta se dá poslat do konkursu nebo prodat. A to bych nechtěl.
