Wasabi a 5% pravdy

Před nedávnem když jsem nakupoval v jednom nejmenovaném supermarketu, objevil jsem malý pultík s japonskými specialitami jako je sushi. Už delší dobu jsem měl chuť vyzkoušet si jak chutná Wasabi, japonský křen. Jedna prťavá lahvička stála kolem 30 korun tak jsem jí bez přemýšlení koupil. Až od svého učitele japonštiny jsem se dozvěděl, že u nás se jako わさび prodává (většinou) obyčejný křen s trochou zeleného barviva. Doma jsem se podíval na složení a ejhle: 5% japonský křen v prášku a 50% ten obyčejný, co nám doma roste na zahrádce.

Obyčejně na složení koukám a nemám potřebu držet hladovky za víc pravdy v jídle, ale člověk má očekávání předpokládat že houska je houska. Díky médiím vím, že šunková pizza může obsahovat pod 10% šunky a 90% odpadu. Kaktusový džus dokonce celé 1% štávy z kaktusu. Ano, žijeme ve světě legálních lží, protože de iure je vše v pořádku. Obyčejný člověk to přeci na chuti nepozná, ke štěstí mu to stačí a pochutná si stejně dobře. Asi tak jako já u toho wasabi. Stejně tak nemáte šanci poznat když vám někdo do hamburgeru k masu rozemele trochu kartonu. To už sice legální není ale je to levnější.A kdy jste naposledy jedli rohlík, který Vám doopravdy chutnal? No právě....

Jaké je řešení? Jíst biopotraviny ? To si ale zase musíte dát pozor na označení bio bio, protože to není bio a už vůbec né zdravé. Myslím, že až budu mít jednou děti, přestěhuju se na farmu a budu vyrábět jogurty pod značkou Zlý Táta. Čas od času sice některý z výrobců dostane pokutu pokud v reklamě uvede vyloženou nepravdu (smí se ještě říkat sprostou lež, nebo by mě za to mohl někdo soudit?), ale ve výsledku to nikoho nevytrhne. Kdyby moje jogurty slibovaly silnější orgasmus nebo pevnější zadeček byl bych milionář než bys řekl švec...