Začátek konce české koruny

Česká národní banka s hrdostí oznámila, že za loňský rok vydělala více než 73 miliard korun. To je suma, kterou si průměrně vydělávající člověk ani nedokáže představit. Bankéři se pýří chloubou, jejich odměny rostou a novináři mají zase o čem psát.

 Zvýšení zisku je přece důvod k oslavě, no ne? A co na tom, že na oslavu nejbohatších jsme proti své vůli přispěli i my, co máme hluboko do kapsy. Máme se přece nejlépe v historii, že ano. Pes je zakopaný v tom, že jak kdo...

Pohádkový zisk České národní banky nevznikl sám od sebe. Mohou za něj nečekané a podle mnoha uznávaných ekonomů navíc zcela nelogické devizové intervence proti české koruně ze začátku loňského listopadu, které vedly ke skokovému oslabení naší měny. To je ovšem pravý opak toho, co ve skutečnosti ekonomika potřebuje k oživení, aby se už konečně vyhrabala z krize. Kde je tedy logika?

Zlé jazyky tvrdí, že devalvace, kterou tvrdě pociťujeme nejen při cestování do zahraničí, ale i při nákupu čehokoli z dovozu, má svůj ryze politický záměr a tím je tajná příprava na přijetí eura. Aby se Brusel nažral a Praha zůstala celá. Že na to doplatí obyčejní lidé, bankéře ani politiky zjevně vůbec nezajímá. Oni to přece při svých platech ani nepoznají.

Naše země se začíná čím dál tím více podobat lodi o třech palubách.

Nejvíc cestujících se tísní v podpalubí, pod úrovní hladiny oceánu. Je tam čím dál tím méně místa, smrad a není tam už skoro co jíst. Cestující už dávno ani nevědí, kam vlastně loď pluje a protože se nechtějí rozčilovat, ani se o to už radši nezajímají.

Na druhé palubě je cestujících méně, ale nálada tam není o moc lepší. Lidé, kteří se tam vezou, jsou sice nad vodou a pro lidi z podpalubí dokonce hodně za vodou, ale do zpěvu jim také není. Vědí totiž, že loď dávno zbloudila ze svého kurzu a i když mají všeho dost a nic jim nechybí, tuší, že tahle plavba dobře neskončí, protože kapitána už dávno kvůli jeho řečem hodili přes palubu a u kormidla se střídají na mol opilí manažeři, vesměs absolventi plzeňských práv. Na horní palubu ale nikdo nesmí, a proto není nejmenší šance cokoli změnit.

No a na nejvyšší palubě je pořád veselo, stoly se prohýbají pod tíhou lahůdek, šampaňské teče proudem, hraje hudba a nálada je nejlepší, jaká kdy byla. A na třinácti rozkošných heliportech už stojí připravené helikoptéry – kdyby bylo nejhůř, poletí se do Las Vegas. Bankéři z ČNB už balí kufry.