Co se honí hlavou dvouletému dítěti při nákupu? Pro nás dospělé to logiku nemá, každopádně mrně po vašem boku si jde jasně za svým cílem. Stačí se jen trochu zamyslet. Rozklíčoval jsem to
Brumík – rádoby pamlsek, který je v obchodě první na ráně. Dcerka ho okamžitě cpe do košíku. Je to instinkt. Škoda, že tuto dobrotu nikdy celou nesní. Méďovi ukousne maximálně ucho či ruku a tím to hasne. Výsledek– brumík jde zpátky do regálu.
Rohlík – jediná jistota, jak ucpat dceři pusu. I když žádný nepotřebujeme, beru jeden, kousek jí dávám do ruky a zbytek se snažím zachránit jako důkaz k pokladně. Výsledek – rohlík je přijatelné zlo.
Mandarinky – vzpomíná si, že jí tohle ovoce dřív chutnalo. V obchodě rve do vozíku jednu mandarinku za druhou. Padesát korun za kilo je přeháňka. Asi jsou pozlacené. To si nevšimla zlevněných banánů za dvacku hned vedle? No potěš. Výsledek – s těžkým srdcem (kvůli jejím psím očím) strkám do vozíku dvě mandarinky, které pak doma stejně nesní.
Tavený sýr – tady rozhoduje, že je na obale rozesmátá kráva. Kdyby tam nebyla, kulatého obalu si malá vůbec nevšimne. Výsledek – zpátky do regálu.
Uzená kuřecí křídla – vidí obal s něčím, co připomíná maso. A maso dcerka zbožňuje. Je jí fuk, že je vakuované a uzené ještě nikdy nejedla. Výsledek – maso letí zpátky do chlaďáku.
Ovocný jogurt – jogurt občas sní, ale úplně jinou značku, než bere z chlaďáku. Líbí se jí jednoznačně jahůdka na obale. Levná značka nebudí důvěru, na kelímku píšou, že je nízkotučný. Fuj. Výsledek – beru jí kelímek z ruky a vracím zpátky.
Po tolika neúspěších začíná být dcerka z nákupu otrávená. Nic z toho, co vybrala (až na zbytek rohlíku a dvě pozlacené mandarinky), není ve vozíku. U pokladny to ještě zkouší se vším možným zbožím v akci a pak s igelitkami. S brekem znovu naráží na zeď s nápisem TÁTA.
Závěr – hysterická scéna za pokladnou, sesunutí dcerky k zemi a pláč, který trvá až ven. Z mého pohledu super zážitek. Těším se, co nového přinese příští nákup.
http://www.jirik-pisalek.cz/
